Ochránci poprvé zaznamenali vlka v Moravském krasu

Ochránci přírody v chráněné krajinné oblasti (CHKO) Moravský kras poprvé zaznamenali přítomnost vlka. Jeho průchod lesem v severní části oblasti zachytila fotopast.

Několik vlků se dlouhodobě vyskytuje na pomezí Blanenska a Prostějovska. Kromě nich se v oblasti pohybuje jeden či dva jedinci, z nichž jeden přišel i do Moravského krasu. Vyplývá to z cíleného mapování, které zahrnuje terénní pochůzky i využití fotopastí.

Právě jedna z nich zaznamenala nedávno průchod vlka v lese v severní části CHKO. Podle mluvčí Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK) Karolíny Šůlové tak jde o první jednoznačně doložené pozorování vlka v Moravském krasu.

Vlk zaznamenaný v Moravském krasu
Zdroj: AOPK/Jana Dvořáková

„Informaci o vlcích v této oblasti máme od roku 2024, donedávna ale chybělo jednoznačné potvrzení výskytu vlka přímo z CHKO Moravský kras. To se ale nyní díky intenzivnímu mapování a zapojení stráže přírody změnilo,“ uvedl Antonín Krása z AOPK.

Vlci na Moravě neškodí

Vlci se do české a moravské přírody přirozeně vrací zhruba posledních deset let. Během té doby postupně osídlili většinu území a nakonec se objevují i na jižní Moravě. Intenzivní průzkum zaměřený na vlky se v Moravském krasu a jeho okolí pokračuje druhým rokem.

„Důležité je podotknout, že v celém sledovaném území nedošlo za celou dobu prokázaného výskytu vlků k žádnému útoku na chovaná hospodářská zvířata ani k žádnému nestandardnímu chování. Většina vlků zde žije skrytě, byť existuje i několik nahrávek od veřejnosti. Postupně začínáme informovat jednotlivé chovatele, ale i vedení obcí, aby věděli, jaká opatření provádět k ochraně svých stád,“ uvedl Krása. Všechny potřebné informace je možné najít i na webu www.navratvlku.cz.

Chráněná krajinná oblast Moravský kras je známá zejména Punkevními jeskyněmi, které jsou říčkou propojeny s propastí Macocha. V CHKO je víc než 1100 jeskyní, pro veřejnost je přístupných pět z nich.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 13 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 14 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 17 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...