Nový přístroj nahradil plíce a zachránil život umírajícímu muži

Nahrávám video
Zdroj: Northwestern University

Lidský život začíná prvním nádechem a končí posledním výdechem. Dech rovná se život – když o něj člověk přijde, nemůže žít. Tyto věčné pravdy v poslední době narušují moderní technologie. Vědci z americké Northwestern University teď přišli na to, jak dech uměle plně nahradit, a to na celé dva dny. Zachránili tím život třiatřicetiletému pacientovi, který umíral po těžkém průběhu chřipky.

V současné době existuje řada systémů, které pomáhají funkce plic, a dokonce i srdce nahrazovat. Tím nejznámějším a nejúčinnějším jsou přístroje známé pod zkratkou ECMO. To je ale velmi invazivní metoda, která přečerpává krevní oběh mimo tělo.

Nový systém TAL zcela převzal funkci plic a současně udržoval srdeční funkce mnohem šetrněji – a to i přesto, že orgány nemocného muže byly zasažené sepsí.

Pomoc zesláblému tělu

Třiatřicetiletý pacient se do těžkého stavu dostal velmi rychle. Nejprve dostal běžnou sezonní chřipku, která u něj vyvolala syndrom akutní dechové tísně (ARDS), při němž mu do plic vnikala tekutina. Všechno zkomplikoval fakt, že se navíc nakazil bakteriální pneumonií a jeho plíce, ledviny i srdce začaly selhávat. Bez transplantace obou plic by nepřežil – současně byl ale pro takový zákrok příliš zesláblý.

Díky TAL, který funkci plic nahradil, se tělo dokázalo zotavit a nabralo dostatek sil pro operaci. Navíc velmi rychle – vyčerpaný organismus se s pomocí TAL začal vzpamatovávat už během několika hodin. A tak mohli lékaři operovat už během dvou dní.

Dál už všechno probíhalo podle běžných protokolů – pacient byl propuštěný z nemocnice po osmi týdnech a po dvou letech od zákroku mu jeho transplantovaný orgán stále funguje velice dobře.

Nahrávám video

Zatím jen koncept

TAL má za úkol nejen okysličovat krev. Byl navržen tak, aby podporoval krevní oběh při absenci plic tím, že pomáhá udržovat vyvážený průtok krve srdcem, což je nezbytný předpoklad pro přežití po odstranění obou plic. Konstrukce zahrnuje části, které kompenzují ztrátu cévní sítě plic, dvojité cesty pro odvod krve z těla a návrat okysličeného krve zpět do srdce.

Systém je podle autorů technologicky velmi komplikovaný, a tedy drahý. Vědci ho chápou zatím jen jako koncept, který si zatím může dovolit jen několik nejlepších pracovišť světa. Věří ale, že se podaří technologii standardizovat a že prodlouží životy lidí, kteří by se jinak transplantace nedočkali.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zpomalte vývoj AI, volají experti i majitelé firem. Není důvod, míní Trump a Čína

Zatímco většina velkých amerických firem, které se věnují umělým inteligencím (AI), začala volat po zpomalení kvůli rostoucím obavám z budoucího vývoje, americký prezident Donald Trump se více obává Číny, která se snaží dosáhnout pokroku v tomto oboru bez ohledu na možné následky.
před 7 hhodinami

AI mění včasné odhalování srdečních onemocnění

Umělá inteligence (AI) se stále výrazněji prosazuje v kardiologii a otevírá nové možnosti včasného odhalování kardiovaskulárních onemocnění. Algoritmy dokážou z elektrokardiogramu, rentgenového snímku hrudníku, mamografu nebo dokonce z obyčejné fotografie obličeje rozpoznat skryté známky onemocnění a odhadnout riziko, kterému může člověk v následujících letech čelit. Tyto poznatky zazněly na kongresu ESC 2026, celoevropském setkání Evropské kardiologické společnosti, které se konalo od 28. do 31. srpna v Mnichově.
před 9 hhodinami

Čtvrtina patnáctiletých v Česku nepochopí ani text návodů či smluv, říká expertka

Patnáctiletí čeští studenti měli ve výsledcích velké srovnávací studie výrazně horší výsledky než před třemi roky. V oblasti čtenářské gramotnosti jako by ztratili celý rok vzdělávání. Jak je to možné, co jsou příčiny a kudy z toho ven? V rozhovoru odpovídá expertka na vzdělávání Veronika Laufková.
před 10 hhodinami

Řepka nezvládá horko. Při 32 stupních má problém, popsali brněnští vědci

Vysoké teploty narušují přirozené dozrávání semen řepky. Semena vystavená horku totiž častěji praskají. Vědcům z výzkumného centra CEITEC Masarykovy univerzity v Brně se podařilo mechanismus lépe objasnit a tím otevřít možnosti, jak se pokusit tento problém řešit.
před 11 hhodinami

V jezeře Milada se objevil invazní rak červený. Poprvé v tuzemsku

V jezeře Milada nedaleko Ústí nad Labem se objevili invazní raci červení. Jde o první výskyt tohoto druhu v Česku, informoval Tomáš Görner z Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK). Tento druh je přenašečem račího moru. Přírodovědci chtějí udělat podrobnější průzkum, aby zjistili, jak velká populace raků červených v Miladě žije.
před 12 hhodinami

V Severní Dakotě vědci poprvé objevili sérii stop dospělého Tyrannosaura rexe

V americkém státě Severní Dakota vědci objevili první známou souvislou sérii stop dospělého Tyrannosaura rexe, jednoho z největších suchozemských predátorů, kteří kdy žili. Čtyři tříprsté otisky jsou staré zhruba 66,5 milionu let. O objevu informoval list The Guardian.
13. 9. 2026

Šéf Anthropicu vyzval firmy, aby zpomalily vývoj AI. Apel podpořil i Musk

Generální ředitel americké společnosti Anthropic Dario Amodei vyzval firmy zabývající se umělou inteligencí (AI), aby zpomalily tempo, jakým rozšiřují schopnosti svých modelů. Nastínil přitom tříkrokový rámec, jehož cílem je regulovat rychlost vývoje a získat více času na řízení souvisejících rizik. Krok reaguje na rostoucí obavy ze zneužití umělé inteligence, informovala v sobotu v podvečer SELČ agentura Reuters.
13. 9. 2026

Čeští vědci prozkoumali možnosti genetické úpravy lidských embryí

Odborný vědecký časopis Nature zveřejnil studii, na které se podíleli i čeští vědci. Přinesli v ní přelomové poznatky o možnostech opravy genetických chorob v raném embryonálním vývoji.
11. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.