Nová zpráva o klimatu je vážné varování i pro Česko, shodli se experti

Je třeba zrychlit snižování emisí skleníkových plynů a urychlit adaptační opatření na změnu klimatu. Zároveň je však nutné provádět adaptační opatření dostatečně a správně. K obsahu v pondělí zveřejněné druhé části šesté hodnotící zprávy Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC) při OSN to sdělili experti z akademické sféry, ekologických organizací a Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) na konferenci v Praze.

Podle zprávy klimatické změny pořád zrychlují a jejich následky jsou stále zřetelnější a závažnější, než se dříve předpokládalo. Čas na zajištění bezpečné a udržitelné budoucnosti se podle zprávy krátí.

Michal Broža, který vede kancelář OSN v Česku, označil fakta za alarmující. „Už polovina lidstva žije reálně v podmínkách klimatického ohrožení,“ podokl.

Klimatolog Radim Tolasz z ČHMÚ upozornil, že v oblastech potenciálně ohrožených vysokou mírou klimatické zranitelnosti žije na 3,5 miliardy lidí. Podotkl, že zranitelné mohou být i části České republiky, například oblasti opakujících se povodní.

Zmínil také, že násilné konflikty a migrace budou v nejbližší době více než změnou klimatu ovlivňovány socioekonomickými podmínkami a politikou. Zároveň však konstatoval, že právě oběti válečných konfliktů budou mít výrazně horší možnost bránit se dopadům změny klimatu a samotné války mohou zhoršovat změnu klimatu jako takovou.

Může za to opravdu změna klimatu?

„Výrazný pokrok se udělal v oblasti takzvané atribuce. Znamená to, že velmi rychle a relativně spolehlivými metodami lze určit, v jaké míře jsou konkrétní projevy spoluzapříčiněny změnou klimatu,“ uvedl Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR.

K potenciálně zranitelným oblastem v Česku Trnka řekl, že u ohrožení povodněmi jde typicky o nížiny a města na velkých řekách. „Ale já bych to rozšířil i o oblasti, které jsou ohroženy takzvanými bleskovými povodněmi. A to je velká část území Česka, kde máme vyšší svažitost pozemku v těch povodích, takže to může zapříčinit velkou energii povodňové vlny,“ popsal vědec.

Podle Trnky se mění řada věcí, na které jsou lidé v Česku zvyklí – „například zemědělská charakteristika jižní Moravy se pomalu přesouvá na Vysočinu.“

Současné závazky nestačí

Podle Jitky Martínkové z Klimatické koalice zpráva přináší jasný vzkaz, že je třeba rychle snížit emise skleníkovým plynů. A to mnohem rychleji, než slibují současné závazky a trendy. Anna Kárníková z Hnutí Duha zase upozorňuje, že nejde jen o peníze nebo obří stavby. „Za adaptační kapacitu nelze považovat pouze infrastrukturu, má i významnou měkkou složku založenou na znalostech lidí, jejich důvěře v systém či míře propojenosti mezi aktéry,“ uvedla. 

Adaptační strategie České republiky
Zdroj: Fakta o klimatu

Panel více než dvou set vědců vydává sérii rozsáhlých zpráv každých pět až sedm let. V první zprávě loni v srpnu IPCC konstatoval, že nyní jsou k dispozici nesporné důkazy o tom, že lidé oteplují klima planety a že takto způsobené změny jsou hlavním hnacím mechanismem změn v extrémech počasí. Nyní vyšla druhá část zhodnocení vědeckého poznání, týká se zranitelnosti, adaptace a dopadů změny klimatu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci z Harvardu připodobňují šíření umělé inteligence k šíření viru

Šíření umělé inteligence (AI) je neporovnatelně rychlejší než úspěch jakékoliv jiné technologie v dějinách lidstva. Její přijetí je výrazně dynamičtější než nástup automobilů, stolních počítačů i internetu. První veřejný chatbot ChatGPT sice vznikl teprve na podzim roku 2022, ale už dnes AI používá většina lidí. Podle nové studie amerických vědců je to podobné infekci virem.
před 9 mminutami

AI může představovat existenční hrozbu, varoval komisař OSN

Umělá inteligence (AI) může pro lidstvo představovat existenční hrozbu, varoval podle tiskových agentur vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk v Ženevě a vyzval k okamžitému přijetí kroků ke snížení rizik.
před 18 hhodinami

Téměř dvacet kilo stříbra. V Dánsku našli největší vikinský poklad

Malé Thorovo kladivo Mjolnir, desítky mincí, náramky i stříbrné pruty. Přes sedm set stříbrných předmětů o váze 18,5 kilogramu obsahuje nově objevený poklad, který byl uložen do hliněné nádoby někdy v 9. století. Našel ho náhodou muž z městečka Rebild, když začal stavět novou terasu. Je téměř třikrát větší než dosud největší podobný nález v zemi.
před 19 hhodinami

Plzeňští archeologové poprvé zkoumají gulag v Kazachstánu. Trpěli tam i Češi

Plzeňští archeologové zahájili první archeologický výzkum bývalého gulagu, nápravného pracovního tábora, na území dnešního Kazachstánu. Navázali na prvotní průzkum pozůstatků táborů pro politické vězně ze 30. až 50. let 20. století, který tam provedli loni v říjnu. Takový výzkum dosud nebyl v žádné z postsovětských zemí možný. Vědci z filozofické fakulty práce provádějí ve spolupráci s organizací Gulag.cz, která se dokumentaci sovětských pracovních táborů věnuje už 15 let. Výzkum, který Kazachstán podporuje, navazuje na expedici z roku 2021.
před 22 hhodinami

VideoPlicní embolii je možné léčit efektivněji, ukázala česká studie

Odstraňování krevní sraženiny z plicních tepen katetry je v porovnání s klasickými léky proti srážení krve devětkrát efektivnější, ukázala průlomová studie českých lékařů, které se účastnilo jedenáct kardiocenter a zapojilo se přes 550 pacientů. Dávka léku je asi pětinová oproti běžnému podání, což snižuje riziko krvácení a zkracuje pobyt pacienta v nemocnici. Metoda bude součástí nových evropských doporučení pro léčbu plicní embolie, která vyjdou příští rok. Podle autorů studie to otevírá cestu ke změně léčby rizikovějších pacientů. Jen v Česku jsou to ročně až čtyři tisíce lidí.
před 23 hhodinami

Od kolapsu po soužití s AI. Vědci představili vize možné budoucnosti Česka

Následující řádky se mohou zdát jako čtyři vědeckofantastické povídky, ale jde o představy vědců, akademiků i zástupců tuzemské státní správy, kteří se pokoušejí představit si, jak rozdílnými cestami by se mohla ubírat budoucnost České republiky do konce 21. století.
6. 9. 2026

Američtí vědci možná poprvé zaznamenali podivnou temnou hmotu

Mezinárodní vědecký projekt možná našel první částice, které jsou původcem záhadné temné hmoty. Zachycený signál je ale natolik zvláštní, že možná fyzici zachytili něco ještě podivnějšího.
5. 9. 2026

V USA otestovali elektrické bezpilotní letadlo. Může být budoucností zásobování

Nad Louisianou v srpnu létalo nenápadné letadlo, které se od těch normálních lišilo hlavně kokpitem. Žádný nemělo, bylo totiž zcela bez pilota. Test byl úspěšný, měl by otevřít cestu ke schválení tohoto způsobu přepravy.
4. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.