Nová obří studie dvojčat naznačuje, kde je původ ADHD a autismu

Dvojčata jsou skvělý příklad toho, jak se mohou stejné geny rozvíjet odlišně v různém prostředí – a co má na to vliv. Vědci teď u nich prozkoumali, jaký je vliv genů na některé závažné zdravotní a psychické problémy.

Člověk je jako semínko zasazené do zahrady. Co z něj vyroste, záleží na tom, co má v sobě od přírody: genetická výbava, dědičné vlastnosti, potenciál. Když má semínko v sobě zakódováno, že bude růst do výšky, že má silný kořenový systém nebo že bude mít zářivě rudé květy, tak je to dané právě tou přírodou. Současně ale platí, že i to nejkvalitnější semínko potřebuje vhodné podmínky. Slunce, vodu, péči, půdu. Jestli růže vykvete, nebo zůstane zakrslá, záleží na tom, jaké prostředí ji obklopuje – jak s ní lidé zacházejí nebo jaké mají zahradnické zkušenosti.

Věda si je tohoto dvojího vlivu dobře vědomá, už stovky let ale řeší, jaký z nich je silnější. Tento spor je známý jako „nature versus nurture“. Velmi často se zkoumá pomocí dvojčat: vědci tak mohou sledovat současně dvě stejná „semínka“, která rostou za odlišných podmínek. Výsledky zatím největší takové studie teď zveřejnili britští vědci z King's College v Londýně. Našli díky ní genetické faktory, kvůli nimž mohou být někteří lidé více nebo méně citliví na prostředí, v němž vyrůstají nebo žijí.

Studie zkoumala, jak může různá citlivost jedinců na faktory prostředí ovlivnit úroveň příznaků ADHD, autistických rysů, příznaků úzkosti a deprese, psychotických zážitků a neuroticismu. Vědci z třiadvaceti univerzit po celém světě pod vedením Britů zkombinovali údaje od 21 792 jednovaječných dvojčat (tedy 10 896 párů) z jedenácti studií, aby objevili genetické varianty související s citlivostí na prostředí. Jde o dosud největší celogenomovou asociační studii identických dvojčat.

Rozdíly ovlivněné geny

Autoři dokázali identifikovat rovnou několik genetických faktorů, které jsou spojené s rozdíly v citlivosti na prostředí u jednovaječných dvojčat. Interakce mezi těmito genetickými faktory a vystavení prostředí by mohla vysvětlit rozdíly v náchylnosti k různým psychiatrickým a neurovývojovým stavům mezi dvojčaty.

„Rozdíly v citlivosti jednotlivců na životní zkušenosti mohou vysvětlovat, proč mohou mít stejné negativní nebo pozitivní zkušenosti různý vliv na duševní zdraví lidí v závislosti na jejich genetické výbavě. Naše výsledky naznačují, že specifické genetické varianty ovlivňují to, jak vystavení prostředí ovlivňuje psychiatrické a neurovývojové symptomy,“ uvedla první autorka studie Elham Assaryová.

Tento výzkum je podle ní zásadní pro lepší pochopení mnoha kontroverzních otázek, nejen medicíny, ale vlastně i společenských. Protože vlastnosti člověka ovlivňují jak geny, tak i životní zážitky – a to včetně projevů stavů, jako jsou deprese, úzkost, ADHD nebo autismus. Právě ohledně autismu, kterého podle řady studií v posledních letech výrazně přibývá, se vede rozsáhlá společenská debata. Vstupují do ní obavy z očkování, které je ze vzestupu autismu v USA některými skupinami obviňováno, a to přesto, že rozsáhlé výzkumy tato podezření vyvrátila spoustou kvalitních důkazů.

Právě interakce mezi genetikou a vlivem životního prostředí přispívá k rozmanitosti široké škály vlastností u všech druhů. Najít geny, které se na tom podílejí, se ale ukázalo jako nesmírně náročné, především u tak složitých fenoménů, jako je právě například autismus nebo psychické problémy.

Jednovaječná dvojčata jsou téměř stoprocentně geneticky identická, což znamená, že veškeré rozdíly v jejich vlastnostech jsou pravděpodobně způsobeny prostředím, které každý z nich zažil. Pokud v sobě jednovaječné dvojče nese geny, díky nimž je citlivější na účinky řady jedinečných prostředí, která každé z nich zažívá (například vztahy nebo traumatické události), bude se více lišit od svého dvojčete ve srovnání s jiným párem, který je na tyto zkušenosti méně citlivý. Na základě těchto informací je možné skenovat genom a najít v něm geny, které ovlivňují rozdíly v citlivosti na prostředí.

A právě to se nyní podařilo: vědci objevili geny, které vysvětlují rozdíly v rysech spojených s autismem, úzkostí, depresí i řadou psychotických zážitků a neuroticismu. Zjistili, že za variace „autistických genů“ jsou zodpovědné geny spojené s růstovými faktory. Geny související se silnou reakcí na stres jsou podle studie zase spojené s rozdíly v příznacích deprese. A za rozdíly v intenzitě psychotických zážitků mohou geny související s regulací katecholaminů, což jsou hormony, které se podílejí na reakci na stres.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 12 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
včera v 20:56

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
včera v 14:54

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
včera v 12:05

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
včera v 11:20

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
včera v 10:59

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
včera v 08:25
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...