Nemocní cystickou fibrózou stráví až tři hodiny denně inhalací, často trpí i cukrovkou

Nahrávám video

Cystickou fibrózou v Česku trpí zhruba šest set lidí, pro něž nemoc znamená značný zásah do života. Kvůli hrozbě infekcí pro pacienty platí přísná hygienická opatření, musí pravidelně inhalovat a cvičit a nemoc často provází například cukrovka či cirhóza jater. Zpravidla nejvíce nemocné omezují slábnoucí plíce. Jejich fungování má zlepšit nový lék, který by mohl pomoci devadesáti procentům pacientů.

Za zásadní komplikaci označuje slabé plíce například Evelína Rudalská, která nemožnost se nadechnout popisuje jako vůbec nejhorší pocit. Pravidelné inhalace a dechová cvičení zaberou pacientům až tři hodiny denně.

Nemocní se musí také vyhýbat třeba stojaté vodě, hlíně a nedezinfikovaným místům. „Když jsem byla malá, tak jsem nemohla jezdit na exkurze, do zoologické zahrady, nemohla jsem jezdit na normální tábory,“ popisovala loni v říjnu Josefina Arellanesová a doplnila, že si nemůže například ani jen tak skočit do rybníka.

Nahrávám video

Arellanesová kromě toho trpí cirhózou jater. „Vypadá to, že jsem čtyřicetiletý alkoholik,“ komentuje. Její matka ji ale kvůli nemoci nechtěla držet v izolaci. „Preventivně jsem každý den chodila do školky s desinfekčními prostředky a čistila jsem záchodky, abych měla klid,“ popisuje Anna Arellanesová, která předsedá České asociaci pro vzácná onemocnění.

Pro Jakuba Kořínka byla prý nejtěžším obdobím puberta. Naplno si tehdy podle svých slov uvědomil, že svým vrstevníkům nestačí. Taky pro něj bylo složité dělat si životní plány. „To kašlání vám vždycky připomene, že to nebudete mít tak jednoduché a možná to ani nemá smysl. Vždyť tu budu, já nevím, do třiceti,“ konstatoval Kořínek v březnu 2017.

Záhy ale dostal naději. V rámci klinické studie dostal lék na svou vzácnou mutaci cystické fibrózy, takzvanou keltskou, a nyní už mu je lépe. „Najednou plánujete rodinu, plánujete kariéru,“ dodává Kořínek.

Šťastně skončil i příběh Evelíny Rudalské a Martiny Adamcové. Obě se navzdory zdravotním problémům snažily naplno žít a sportovat, jenže poškozené plíce oběma vypověděly službu a připojené na kyslík čekaly na dárce. „Nemohla jsem se ani osprchovat, takže se o mě musela starat mamka,“ popsala Rudalská v červnu 2017.

Obě se transplantace dočkaly. Adamcová po operaci mluvila o neskutečné euforii, že konečně může dýchat. Ona i Rudalská ale nadále musí brát velké množství léků a dávat pozor na případné infekce. Pro řadu pacientů s cystickou fibrózou ovšem transplantace není vhodná, navíc samotnou chorobu nevyléčí.

V takových případech by měl pomoci nový lék Trikafta, který představili američtí badatelé. Podle nich by měl pomoci až devadesáti procentům nemocných. Kromě toho, že jim pomůže dýchat díky lepšímu fungování plic, také útočí na genetické kořeny nemoci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 1 hhodinou

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 3 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026

Lidské ruce vznikly u našich prapředků, kteří chodili po kloubech

Vědci popsali nové poznatky o tom, jak vznikla lidská ruka. Podle nich se prapředkové člověka pohybovali podobně jako moderní gorily, opírali se při chůzi o klouby předních končetin.
22. 5. 2026
Načítání...