Největší AI v biologii umí napsat DNA na objednávku

Na konci února zveřejnili vědci zatím největší model umělé inteligence (AI) zaměřený na biologii. Podle odborného časopisu Nature je model Evo 2 vyvinutý na Stanfordově univerzitě přelomový: dokáže totiž od základu napsat celé genetické kódy chromozomů i menších genomů. A to není zdaleka všechno: objasnit by mohl například příčiny výskytu rakoviny.

AI model pojmenovaný Evo 2 je vědcům plně k dispozici zdarma na tomto webovém rozhraní, ale navíc si ho mohou kompletně stáhnout, aby si ho mohli upravit pro své potřeby. Spolupracovala na něm i technologická společnost Nvidia, která poskytla čipy potřebné k výcviku tak komplexní umělé inteligence, a vědci z ústavu Arc Institute.

Vědci nejprve museli model natrénovat, „dát mu vzdělání v oboru“ tak, aby byl schopný dělat to, co má. Tento trénink probíhal tak, že ho naučili genomy (tedy kompletní genetické informace) 128 tisíc druhů – od těch nejmenších jednobuněčných bakterií až po člověka. Ovládl tak informace o tom, z čeho se skládá život na Zemi.

Díky tomu už umí napsat celé chromozomy, a dokonce i malé genomy – tedy menší organismy. Dokáže ale také pochopit existující DNA, včetně obtížně interpretovatelných „nekódujících“ variant genů, které jsou často spojeny s nemocemi.

„Těšíme se na to, jak vědci a inženýři vytvoří tento obchod s aplikacemi pro biologii,“ řekl Patrick Hsu, bioinženýr z Arc Institute a Kalifornské univerzity v Berkeley, na tiskové konferenci, kde Evo 2 představil. Současně je model popsaný v odborném časopise, ale vědci se zatím neodvažují odhadovat, co všechno by mohla tato AI jejich oboru přinést. „Budeme muset zjistit, jak obstojí v nezávislých srovnávacích testech,“ konstatoval počítačový genomik Anshul Kundaje ze Stanfordovy univerzity v Palo Alto.

Jazyk genů

Popsat všechny možné kombinace genetického kódu je pro člověka nemožné – je jich zkrátka příliš mnoho. Miliardy možností jsou nad schopnosti lidského mozku, ale ne těch silikonových, tedy AI. Modelů, které se pokoušejí předvídat struktury bílkovin a na tom základě navrhovat nové, je více. Známý je ESM3 vyvinutý bývalými zaměstnanci společnosti Meta. Nový Evo 2 je ale mnohem komplexnější a obsáhlejší.

Na rozdíl od starších modelů byl totiž Evo 2 vycvičen na mnohem komplexnějších datech. Je bohatější zejména o takzvanou nekódující DNA. To jsou části, které řídí, jak se geny aktivují.

Evoluce zakódovala biologickou informaci do DNA a podobné nukleové kyseliny RNA a vytvořila vzory, které systém Evo 2 dokáže rozpoznat a využít. „Stejně jako svět zanechal svůj otisk v jazyce internetu, který se používá k trénování velkých jazykových modelů, evoluce zanechala svůj otisk v biologických sekvencích,“ říká spoluautor práce Brian Hie ze Stanfordovy univerzity. „Tyto vzorce, zdokonalované po miliony let, obsahují signály o tom, jak molekuly fungují a vzájemně se ovlivňují.“

Načítání...

Naděje i obavy

Model podle autorů vykazuje dostatečnou univerzálnost pro identifikaci genetických změn, které mají významný vliv na lidský život. Například při testech s variantami genu BRCA1, který souvisí s rakovinou prsu, dosáhl model Evo 2 více než devadesátiprocentní přesnosti při předpovídání, které mutace jsou benigní a které potenciálně patogenní. To by mohlo ušetřit nespočet hodin a dolarů na výzkum potřebný k provádění pokusů na buňkách nebo zvířatech, protože by se tak daly najít genetické příčiny lidských onemocnění a dal by se urychlit vývoj nových léků.

Kromě genetické analýzy by Evo 2 mohl být užitečný i pro konstrukci nových biologických nástrojů nebo léčebných postupů. Například „pokud máte genovou terapii, kterou chcete zapnout pouze v neuronech, abyste se vyhnuli vedlejším účinkům, nebo pouze v jaterních buňkách, mohli byste navrhnout genetický prvek, který je přístupný pouze v těchto konkrétních buňkách,“ uvedli autoři. „Tato přesná kontrola by mohla pomoci vyvinout cílenější léčbu s menšími vedlejšími účinky.“

A co rizika? Nabízí se třeba možnost analyzovat jedy nebo patogeny, aby tak kdokoliv s přístupem k internetu vyrobil jejich vylepšenou variantu. Právě proto vědci s ohledem na tato potenciální etická a bezpečnostní rizika vyloučili ze základního souboru dat modelu Evo 2 patogeny, které infikují člověka a další složité organismy, a současně zajistili, aby model nevracel produktivní odpovědi na dotazy týkající se těchto patogenů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...