NASA zrušila první čistě ženský výstup do kosmického prostoru. Astronautce nesedl skafandr

Americká kosmická agentura NASA oznámila, že musí zrušit plánovaný vůbec první výstup dvou astronautek do volného kosmického prostoru. Příčinou je mimo jiné nedostatek vhodných skafandrů, které by oběma ženám pohodlně padly tak, aby v nich mohly splnit zadané úkoly. Těch se tak chopí smíšená dvojice.

Na začátku měsíce NASA oznámila, že do volného kosmického prostoru vystoupí z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) dvě astronautky. Výstup Christiny Kochové a Anne McClainové měl být prvním, při němž se mimo stanici podívají dvě ženy současně. Jejich cílem měla být výměna baterií za modernější. Doposud byly všechny podobné výstupy vždy složené jen ze dvojic žena-muž nebo muž-muž, a to proto, že na ISS zatím létalo málo astronautek.

V pondělí ale NASA oznámila, že plány se musely změnit. Částečně je příčinou nedostatek vhodných skafandrů. McClainová se zúčastnila výstupu před týdnem a zjistila, že jí na horní polovinu těla nejlépe vyhovuje středně velký oblek. Na stanici je však jen jeden takový a ten připadá na Kochovou.

McClainová byla teprve třináctou ženou, která do vesmíru vystoupila, Kochová měla být čtrnáctou. Pátečního výstupu se tedy zúčastní Kochová společně s Nickem Haguem. McClainová ven z ISS znovu vyrazí až 8. dubna, kdy ji také doprovodí mužský astronaut, Kanaďan David Saint-Jacques. První ženou, která se výstupu do kosmického prostoru zúčastnila, byla před 35 lety sovětská kosmonautka Světlana Savická.

Příčina se může zdát malicherná, ale aby skafandr přesně sedl na tělo astronauta je při tak náročné činnosti, jako je výměna baterií, zásadní. Najít správný skafandr není tak snadné, už jen proto, že astronauti se bez pozemské gravitace „protahují“. Zvětšují se jim vzdálenosti mezi klouby a ploténkami, což vede k poměrně výraznému zvětšení těla. Například McClainová na začátku měsíce na Twitteru uvedla, že je skoro o šest centimetrů vyšší, než když do kosmu odlétala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...