NASA chystá další dvě pracovní směny čistě ženského týmu vně ISS

Americká vesmírná agentura NASA chystá v lednu další dva pracovní výstupy čistě ženského týmu do otevřeného kosmu. Astronautky Christina Kochová a Jessica Meirová, které jako první ženy bez mužů pracovaly vně Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) už loni v říjnu, budou mít nyní za úkol pokračovat v nahrazování nikl-vodíkových baterií lithium-iontovými. Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) to oznámil na svém webu.

Druhý společný výstup mimo ISS astronautky čeká podle plánu nejprve příští týden ve středu 15. ledna. O dalších pět dní později, v sobotu 20. ledna, by Kochová a Meirová měly na vnější straně orbitálního komplexu výměnu baterií dokončit.

Vůbec první pracovní směnu ženského týmu „venku“ spolu absolvovaly 18. října. Úspěšně při ní splnily úkol nahradit regulátor napájení (BCDU), který o několik dní dříve vypověděl službu. Musely při tom ve skafandrech strávit téměř sedm a půl hodiny, přičemž pracovní doba mimo ISS je obvykle stanovena na šest a půl hodiny.

Kvůli závadě na BCDU se NASA rozhodla dočasně pozastavit výměnu baterií. S instalací nových, lithium-iontových posádka orbitálního komplexu začala už předloni.

Pokud práce Kochové a Meirové na výměně baterií proběhne podle plánu, hodlá americká vesmírná agentura ještě v lednu uskutečnit třetí „venkovní“ pracovní směnu. Při ní by astronaut NASA Andrew Morgan a jeho kolega z Evropské vesmírné agentury (ESA) Luca Parmitano, který je v současné době velitelem posádky orbitálního komplexu, měli dokončit instalaci nového chladicího zařízení detektoru kosmického záření, Alfa magnetického spektrometru (AMS).

AMS je experimentální modul částicové fyziky pro měření kosmického záření. Jedním z jeho úkolů je hledat důkazy o existenci antihmoty v kosmickém záření. Parmitano a Morgan na údržbě a opravě AMS pracovali už v listopadu a začátkem prosince. Podle NASA jde o nejkomplikovanější servisní úkon od opravy Hubbleova vesmírného teleskopu.

Šestičlennou posádku ISS nyní vedle Kochové, Meirové, Morgana a Parmitana tvoří ještě ruští kosmonauti Alexandr Skvorcov a Oleg Skripočka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 2 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 4 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 7 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...