Naděje v boji proti koronaviru. Studie na primátech naznačuje, že si člověk dokáže vytvořit imunitu

Experiment čínských vědců ukázal, že opice jsou zřejmě schopné vybudovat si na koronavirus imunitu. Poté, co se primáti z nemoci COVID-19 jednou zotavili, se je výzkumníci pokusili virem nakazit podruhé. Jejich těla už na něj ale téměř nereagovala. Podle vědců se tak jedná o důležitý objev pro vývoj vakcíny proti této chorobě.

Získat účinnou vakcínu proti koronaviru se snaží vědci po celém světě. První klinické testy by mohly začít v Číně do měsíce, ve Spojených státech už dokonce začaly, píše South China Morning Post.  Velmi slibné výsledky má také německá společnost CureVac a jeden izraelský projekt.

Některé zprávy ale uvádějí, že někteří pacienti, kteří byli po vyléčení propuštěni z nemocnice, měli po pár dnech opět pozitivní testy. Pokud se  ukáže, že tito lidé byli opětovně infikováni stejným virem, vyvíjené vakcíny nebudou účinné. Proto je nesmírně důležité, aby se zjistilo, zda u lidí vůbec vzniká proti nemoci COVID-19 imunita. 

Experiment s opicemi, který uskutečnil tým vědců z Čínské akademie lékařských věd, by nicméně mohl tyto obavy pomoci vyvrátit.

Detaily pokusu zveřejnil vědecký server bioRxiv. V rámci experimentu tým profesora Čchin Čchuana infikoval nemocí COVID-19 celkem čtyři primáty druhu makak rhesus. Příznaky choroby se u nich projevily už po třech dnech: zvýšila se jim teplota, začali mít problémy s dechem, ztratili chuť k jídlu a začali ubývat na váze.

Po několika dnech vědci jednu z opic usmrtili a zjistili, že koronavirus se jí rozšířil po celém těle, z nosu až do močového měchýře a viditelně jí poškodil plíce.

Po opětovném podání viru se u opic nemoc neprojevila

Zbývající tři zvířata se postupně uzdravila. Asi měsíc poté, co měla negativní testy a jejich orgány se podle rentgenu zcela zotavily, dvěma z nich vědci do dutiny ústní opět aplikovali virus. 

Kromě dočasného zvýšení teploty u nich však žádné další příznaky nemoci COVID-19 nezaznamenali. A to přesto, že jim do těla vpravili mimořádně velké množstí viru, jaké by člověk v reálném životě neměl šanci získat. Po dvou týdnech stopy po rozšíření viru v jejich tělech nenašli, podařilo se jim ale naopak detekovat vysoké hladiny protilátek. To naznačuje, že jejich imunitní systém byl už na boj s touto chorobou připraven.

Autoři expertimentu proto tvrdí, že pozitivní test u některých zotavených pacientů může být způsoben jinou příčinou než tím, že se tito lidé znovu infikovali koronavirem. 

„Mohlo to být způsobeno například falešně negativními výsledky testů před propuštěním nebo tím, že se z nemocnice dostali ještě před úplným zotavením,“ napsali autoři experimentu.

Výsledky pokusu podporují některé závěry lékařů, kteří mají s bojem proti koronaviru zkušenosti. Například uznávaný čínský epidemiolog Čung Nan-šan nedávno uvedl, že u některých zotavených pacientů zjistili silnou přítomnost protilátek.

Nákaza skrze oči

Experiment například ocenil také jeden z lékařů působící na Pekingské univerzitě. Poukázal přitom, že opice jsou lidem geneticky velmi blízké. „Nicméně ne všechno, co funguje u primátů, funguje i u lidí,“ upozornil.

Při dalším pokusu, který zahrnoval tři zvířata, Čchin a jeho kolegové získali důkazy, podle kterých se lze domnívat, že lidé se mohou koronavirem infikovat skrze oči. To znamená, že v současnosti využívané pomůcky – které zakrývají ústa a nos – nemusí před koronavirem představovat dostatečnou ochranu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...