Na ranní obloze se objevuje Venuše, Mars, Saturn i Jupiter. Jeho dva měsíce lze spatřit koncem července

Čtveřici planet viditelných pouhýma očima současně, noční svítící oblaka i Mléčnou dráhu mohou lidé vyhlížet na červencové obloze. Venuši, Mars, Jupiter a Saturn lze spatřit brzy ráno. Koncem července bude také viditelný přechod dvou měsíců Jupiteru, k tomuto pozorování však lidé potřebují malý dalekohled.

Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd přiblížil, že v současnosti lze spatřit Venuši, Mars, Jupiter a Saturn před svítáním. Nejprve se podle něj objevuje Saturn, pak přibudou Jupiter, Mars a Venuše jako Jitřenka. Nastává také nejlepší období viditelnosti Saturnu, brzy bude na obloze po celou noc.

„Také pořád ještě vyhlížíme noční svítící oblaka. Tedy oblačnost, která je v 85 kilometrech nad povrchem Země – nejvyšší oblačnost, kterou můžeme pozorovat,“ upozornil Suchan. „Je to taková stříbrná pavučina. Nastává zhruba hodinu a půl po západu Slunce anebo hodinu a půl před jeho východem,“ popsal úkaz spjatý s týdny kolem letního slunovratu.

„Slunce zapadá jen velmi mělce pod obzor a to znamená, že svítí v tu dobu vysoko do atmosféry a osvětluje oblačnost,“ vysvětlil. Noční svítící oblaka se objevují nepravidelně.

Mléčná dráha či Jupiterovy měsíce

Nad ránem 26. července pak nastane současný přechod dvou měsíců Jupiteru. K tomuto zážitku však lidé potřebují alespoň malý přenosný dalekohled. „Měsíce jsou vidět triedrem a když budou předcházet před planetou, uvidíme je jako černé tečky. Můžeme pozorovat i vstup měsíce před planetu, anebo, když dochází k zákrytu, za planetu,“ popsal Suchan. Doporučil, aby lidé použili stativ nebo si triedr zafixovali jiným způsobem. „Protože jinak se vám to strašně chvěje a nevidíte tam nic,“ dodal.

Suchan také připomněl, že v létě se vysoko nad obzorem klene Mléčná dráha. „Prochází typickými letními souhvězdími, jako je Labuť a Orel. Ale krásně vidět je jen tam, kde je nižší světelné znečištění,“ upozornil. Nejlepší podmínky pro pozorování Mléčné dráhy jsou právě v letních měsících a během zimy.

Na noc z 12. na 13. srpna letos připadá maximum meteorického roje Perseidy, v té době však budou špatné podmínky pro jeho pozorování. „Noc před tím bude úplněk,“ podotkl Suchan. Perseidy jsou aktivní mezi 17. červencem a 24. srpnem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...