Na Islandu se poprvé vyskytl komár

Nahrávám video

Na Islandu zaznamenali první případ výskytu komára v přirozeném prostředí. Ostrov byl přitom spolu s Antarktidou jedním z posledních míst na světě bez přítomnosti komárů, napsala agentura AFP. Ukazuje to tak rychlost klimatických změn.

Jeden sameček a dvě samičky druhu komára kroužkovaného (Culiseta annulata) byli nalezeni asi třicet kilometrů severně od hlavního města Reykjavíku, sdělil agentuře entomolog z Islandského institutu přírodních věd Matthias Alfredsson.

Jak informovala stanice RÚV, hmyz identifikoval na začátku tohoto měsíce Björn Hjaltason, který o nálezu informoval ve facebookové skupině Insects in Iceland (Hmyz na Islandu). „Za soumraku 16. října jsem zahlédl podivnou mušku na červené stužce,“ řekl Björn s odkazem na past, kterou používá k lákání hmyzu. „Okamžitě jsem tušil, o co jde, a hmyz jsem rychle sebral. Byla to samice.“

Björn později chytil další dva exempláře a poslal je do Přírodovědného institutu, kde entomolog Matthías Alfredsson potvrdil, že se jedná o komáry, konkrétně právě o druh Culiseta annulata. Tento druh patří k větším komárům, samička má rozpětí křídel až 1,5 centimetru. Nejčastěji žije ve Velké Británii.

Přizpůsoben chladnějšímu podnebí

Přítomnost hmyzu podle vědců naznačuje nedávné zavlečení, pravděpodobně lodí, více však vyjasní až jarní sledování výskytu a šíření. Podle Alfredssona se tento druh komára zdá být dobře přizpůsoben chladnějšímu podnebí, což mu umožňuje odolávat dlouhým a drsným zimám, kdy teploty klesají pod bod mrazu. Vědci už delší dobu předpovídali, že se komáři mohou na Islandu usadit, zejména poté, co se tam od roku 2015 podařilo uchytit klošům.

V minulosti byl na Islandu zaznamenán jediný případ výskytu komára, a to arktického komára (Aedes nigripes), který byl nalezen v letadle na letišti v Keflavíku, nejednalo se tedy o přirozené prostředí.

Na Islandu se také nachází známé jezero Mývatn, nad kterým se v letním období vznášejí hejna pakomárů a muchniček.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...