Mlha je živá. Obsahuje oceány bakterií, které pomáhají lidem

Mlha je mokrý vzduch, říká její definice. Ale co kdyby se na ni dalo pohlédnout jinak? Co kdyby při detailním pohledu připomínala spíš bublající oceán plný forem života, jež spolu divoce, byť krátce, interagují, množí se a umírají, a to všechno těsně na dosah lidí, kteří o tomto pozoruhodném mikrokosmu ani netuší? Přesně tuto představu mlhy popsala ve své studii doktorandka z Arizonské státní univerzity Thi Thuong Thuong Caová.

Ještě před rozbřeskem Caová z ranních mlh v americké Pensylvánii celé měsíce odebírala vzorky, jež pak další měsíce detailně studovala pod mikroskopem v laboratoři. A ukázala, že miniaturní kapénky vody, z nichž se mlhy skládají, doslova kypí životem.

První, co Caová zjistila a co ji překvapilo, byl fakt, že se bakterie (jimž ze všech mikroorganismů věnovala hlavní pozornost) v kapénkách mlhy množí. To naznačuje, že mlhové kapky jsou pro ně opravdu životním prostředím, nikoliv jen dočasným útočištěm, jinak by do něčeho tak energeticky náročného, jako je rozmnožování, neinvestovaly.

Caová současně popsala, že život je v mlze vzácný i nesmírně rozšířený současně. Na stopy bakterií narazila jen asi v každé sté kapce. Jenže běžná ranní mlha je složená ze stovek miliard takových kapének, takže je v ní bakteriální život přes jeho relativní vzácnost i tak všudypřítomný. V množství mlhy o velikosti náprstku se podle autorů práce nachází asi deset milionů bakterií, což přibližně odpovídá množství bakterií ve stejném množství mořské vody.

Pilní požírači karcinogenů

Při analýze obyvatel mlžných „oceánů“ narazili vědci na jednu skupinu bakterií, jež na první pohled vynikala. Jmenují se methylobakterie a jsou to organismy, které se živí jednoduchými uhlíkovými sloučeninami. Mezi ty patří také škodlivé chemikálie, jako je třeba formaldehyd rozšířený především ve větších městech. Caová a její kolegové si všimli, že když se objeví mlha, rychle v ní roste koncentrace těchto bakterií – to znamená, že se v ní dokáží množit a něčím živit.

„Pozorovali jsme je pod mikroskopem a zjistili jsme, že bakterie se zvětšují a dělí se, takže dochází k růstu,“ popsala Caová. „Zjistili jsme také, že využívají formaldehyd jako potravu k podpoře svého růstu.“ Bakterie odbouraly velké množství formaldehydu tak rychle, že vědci začali mít podezření, že ho pouze nekonzumují.

Při vysokých koncentracích je tato chemická látka pro bakterie toxická, a proto ji rozkládají na oxid uhličitý, aby udržely její koncentraci na nízké úrovni. Je to výhodné jak pro mikroorganismy, tak pro lidi. Formaldehyd byl totiž Mezinárodní agenturou pro výzkum rakoviny klasifikován jako karcinogen skupiny 1, tedy prokázaný karcinogen pro člověka.

Budoucnost zahalená v mlze

Lidé měli v minulosti z mlhy spíše obavy – legendy a pohádky jsou plné příběhů o zlu, které se v ní skrývá. Podle nových výzkumů má mlha výrazně větší význam, než si vědci doposud mysleli. Jedná se o opravdový vodní ekosystém nabízející vhodné životní podmínky mikroorganismům pohlcujícím toxiny. Autoři zdůrazňují rovnou několik dopadů, které může jejich výzkum přinést. Ne všechny jsou ale pozitivní.

Ve světě, kde se voda stává stále větší vzácností, se pořád více zvažuje využívání přístrojů, které dokáží z ranní mlhy extrahovat vlhkost a přeměnit ji na pitnou vodu. Caová zdůrazňuje, že takové myšlenky podceňují, jak moc je mlha nasycená životem. Takto získanou vodu by bylo třeba čistit stejně intenzivně jako jiné zdroje.

Současně se ale nabízí také intenzivnější úvahy o možné roli mlhy při čištění vzduchu. Až doposud byla totiž spojená spíše s negativními dopady znečištění, jako byly například smrtící londýnské mlhy.

Autoři tyto nadějné úvahy poněkud mírní a dodávají, že je zapotřebí dalších studií, aby se zjistilo, jestli je role mlhy při čištění ovzduší pro lidi opravdu dostatečně přínosná, a současně, jestli se o tuto její roli nepřipravíme, pokud bychom mlhy lidskou aktivitou nějak ovlivnili.

Podle Caové by mohly mít její výsledky dopady také na meteorologii – odlišné než předpokládané složení mlh by mohlo změnit některé jejich vlastnosti, s nimiž vědci počítají, takže by to v důsledku mohlo ovlivnit i předpovědi počasí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Folklor jako návod. Dle vědců může zlepšit moderní krizovou komunikaci

Takzvané morové legendy a současná komunikace o zdravotních krizích souvisejících se životním prostředím mají dle estonských a finských vědců mnoho společného. Zatímco oficiální krizová komunikace však klade větší důraz na omezení, folklor se zaměřuje na aktivní roli lidí a jejich osobní odpovědnost. Reet Hiiemäeová a její kolegové o svých zjištěních píší v časopise Folklore.
před 1 hhodinou

AI předčila lidské lékaře, diagnózu v praxi určila mnohem lépe, ukázal výzkum

Je umělá inteligence (AI) v reálném provozu nemocnice schopná nahradit lidské lékaře? To byla otázka, na kterou se pokoušeli odpovědět vědci z Harvardovy univerzity. Odpověď dle nich je kladná.
před 3 hhodinami

Archeologové objevili prastarou nekropoli. Může být předkem megalitických hrobů

Desítky zesnulých do pravěké nekropole na jihu Evropy tehdejší obyvatelé ukládali do země zřejmě celé generace. Detailní analýza tohoto místa naznačuje, že mohlo být jedním z prvních v Evropě, kde vznikala kultura, která ovlivnila většinu kontinentu.
před 20 hhodinami

Meč nebes je nejvyšším stromem Asie. Je větší než Petřínská rozhledna

Nejvyšší stromy na Zemi mohou být vyšší než většina staveb, které vytvořili lidé. Platí to také pro nově popsaný nejvyšší strom v Asii, který teď přeměřili tchajwanští vědci.
před 22 hhodinami

Kůže ještěrek umí triky s ultrafialovým světlem. Funguje jako maják, popsali čeští vědci

Vědci z Univerzity Karlovy v Praze a univerzity ve Valencii objevili zatím neznámý mechanismus tvorby barev u ještěrek rodu Podarcis. Popsali, že ultrafialově modré skvrny na bocích těchto ještěrek vznikají neobvyklou interakcí mezi pigmenty a mikroskopickými odrazivými strukturami v kůži.
včera v 10:32

„Výkop století.“ Francouzští archeologové zkoumají podzemí u Notre-Dame

Fronta turistů strádající pod sluncem čeká, až bude moci vystoupat na katedrálu Notre-Dame a prohlédnout si její chrliče. Čtyři metry pod nimi míří tým archeologů opačným směrem – kope přímo dolů a zpět v čase do Paříže z doby starověkého Říma před dvěma tisíci roky, píše agentura AP.
včera v 07:30

Astronaut Svoboda poletí na ISS v roce 2027, oznámil Babiš

Projekt Česká cesta do vesmíru v pondělí prezentoval vývoj příprav české mise na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) a avizuje klíčové milníky pro rok 2027. Tiskové konference v pražském planetáriu se zúčastnili premiér Andrej Babiš (ANO), ministři Karel Havlíček (ANO), Robert Plaga (za ANO) a Jaromír Zůna (za SPD), budoucí astronaut Aleš Svoboda, astronaut Evropské kosmické agentury (ESA) Andreas Mogensen a další.
8. 6. 2026Aktualizováno8. 6. 2026

Vědci přejmenovali syndrom, který ničí ženské zdraví. Může to změnit přístup i léčbu

Lékaři po jedenácti letech studie změnili název syndromu, který trápí asi deset procent žen. Doufají, že by to mohlo změnit nejen stigmatizaci těchto problémů, ale také jim pomoci k účinnější léčbě.
8. 6. 2026
Načítání...