Mlha je živá. Obsahuje oceány bakterií, které pomáhají lidem

Mlha je mokrý vzduch, říká její definice. Ale co kdyby se na ni dalo pohlédnout jinak? Co kdyby při detailním pohledu připomínala spíš bublající oceán plný forem života, jež spolu divoce, byť krátce, interagují, množí se a umírají, a to všechno těsně na dosah lidí, kteří o tomto pozoruhodném mikrokosmu ani netuší? Přesně tuto představu mlhy popsala ve své studii doktorandka z Arizonské státní univerzity Thi Thuong Thuong Caová.

Ještě před rozbřeskem Caová z ranních mlh v americké Pensylvánii celé měsíce odebírala vzorky, jež pak další měsíce detailně studovala pod mikroskopem v laboratoři. A ukázala, že miniaturní kapénky vody, z nichž se mlhy skládají, doslova kypí životem.

První, co Caová zjistila a co ji překvapilo, byl fakt, že se bakterie (jimž ze všech mikroorganismů věnovala hlavní pozornost) v kapénkách mlhy množí. To naznačuje, že mlhové kapky jsou pro ně opravdu životním prostředím, nikoliv jen dočasným útočištěm, jinak by do něčeho tak energeticky náročného, jako je rozmnožování, neinvestovaly.

Caová současně popsala, že život je v mlze vzácný i nesmírně rozšířený současně. Na stopy bakterií narazila jen asi v každé sté kapce. Jenže běžná ranní mlha je složená ze stovek miliard takových kapének, takže je v ní bakteriální život přes jeho relativní vzácnost i tak všudypřítomný. V množství mlhy o velikosti náprstku se podle autorů práce nachází asi deset milionů bakterií, což přibližně odpovídá množství bakterií ve stejném množství mořské vody.

Pilní požírači karcinogenů

Při analýze obyvatel mlžných „oceánů“ narazili vědci na jednu skupinu bakterií, jež na první pohled vynikala. Jmenují se methylobakterie a jsou to organismy, které se živí jednoduchými uhlíkovými sloučeninami. Mezi ty patří také škodlivé chemikálie, jako je třeba formaldehyd rozšířený především ve větších městech. Caová a její kolegové si všimli, že když se objeví mlha, rychle v ní roste koncentrace těchto bakterií – to znamená, že se v ní dokáží množit a něčím živit.

„Pozorovali jsme je pod mikroskopem a zjistili jsme, že bakterie se zvětšují a dělí se, takže dochází k růstu,“ popsala Caová. „Zjistili jsme také, že využívají formaldehyd jako potravu k podpoře svého růstu.“ Bakterie odbouraly velké množství formaldehydu tak rychle, že vědci začali mít podezření, že ho pouze nekonzumují.

Při vysokých koncentracích je tato chemická látka pro bakterie toxická, a proto ji rozkládají na oxid uhličitý, aby udržely její koncentraci na nízké úrovni. Je to výhodné jak pro mikroorganismy, tak pro lidi. Formaldehyd byl totiž Mezinárodní agenturou pro výzkum rakoviny klasifikován jako karcinogen skupiny 1, tedy prokázaný karcinogen pro člověka.

Budoucnost zahalená v mlze

Lidé měli v minulosti z mlhy spíše obavy – legendy a pohádky jsou plné příběhů o zlu, které se v ní skrývá. Podle nových výzkumů má mlha výrazně větší význam, než si vědci doposud mysleli. Jedná se o opravdový vodní ekosystém nabízející vhodné životní podmínky mikroorganismům pohlcujícím toxiny. Autoři zdůrazňují rovnou několik dopadů, které může jejich výzkum přinést. Ne všechny jsou ale pozitivní.

Ve světě, kde se voda stává stále větší vzácností, se pořád více zvažuje využívání přístrojů, které dokáží z ranní mlhy extrahovat vlhkost a přeměnit ji na pitnou vodu. Caová zdůrazňuje, že takové myšlenky podceňují, jak moc je mlha nasycená životem. Takto získanou vodu by bylo třeba čistit stejně intenzivně jako jiné zdroje.

Současně se ale nabízí také intenzivnější úvahy o možné roli mlhy při čištění vzduchu. Až doposud byla totiž spojená spíše s negativními dopady znečištění, jako byly například smrtící londýnské mlhy.

Autoři tyto nadějné úvahy poněkud mírní a dodávají, že je zapotřebí dalších studií, aby se zjistilo, jestli je role mlhy při čištění ovzduší pro lidi opravdu dostatečně přínosná, a současně, jestli se o tuto její roli nepřipravíme, pokud bychom mlhy lidskou aktivitou nějak ovlivnili.

Podle Caové by mohly mít její výsledky dopady také na meteorologii – odlišné než předpokládané složení mlh by mohlo změnit některé jejich vlastnosti, s nimiž vědci počítají, takže by to v důsledku mohlo ovlivnit i předpovědi počasí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoKrizové situace nanečisto. Virtuální realita naučí správně poskytnout první pomoc

Vytrénovat milion Čechů, aby dokázali poskytnout první pomoc a zasáhnout v případě ohrožení lidského života. To je cíl nového projektu Českého červeného kříže. Iniciativa #MocPomoc chce zapojit širokou veřejnost s pomocí moderních technologií. Konkrétně jde o virtuální realitu. Dobrovolníci si díky ní můžou vyzkoušet scénáře, které věrně kopírují reálné situace.
před 1 hhodinou

Otroci, keltománie i čínská medicína. Projekty z tuzemska získaly evropské granty

Tuzemská věda dostala finanční injekci z Evropské unie v podobě ERC grantů. Ty umožňují talentovaným mladším vědcům rozvinout jejich nadějné nápady a projekty. Každý ze šesti oceněných výzkumníků z České republiky může využít částku 36 milionů korun.
před 19 hhodinami

Přehledy od AI v Googlu mohou podporovat šíření konspirací, popsala studie

Funkce přehled od AI (umělé inteligence) v internetovém vyhledávači Google může spíše podporovat šíření některých konspiračních teorií než je vyvracet. Vyplývá to z nové studie výzkumníků z Queenslandské technické univerzity (QUT).
před 22 hhodinami

Čínská metoda slibuje chirurgické odstranění Alzheimera. Vědci řeší, jestli funguje

Alzheimerova choroba je i přes pokrok v celé řadě medicínských technologií stále neléčitelná. Teď nemocným přináší naději nová čínská metoda. Jenže je kolem ní až příliš mnoho nesrovnalostí.
včera v 06:30

Austrálie poprvé hlásí delfína nakaženého ptačí chřipkou

V červnu se do Austrálie poprvé dostal virus vysoce nakažlivé ptačí chřipky H5N1. Přiletěl tam na křídlech stěhovavých ptáků, ale od té doby se rozšířil na další zvířata, od lišek, až po tuleně. Teď tamní epidemiologové upozornili na další zasažený druh – delfíny.
2. 9. 2026

V USA bují spalničky nejvíc za tři dekády. Politici se přou o odpovědnost

Ve Spojených státech amerických je nejvyšší počet nakažených spalničkami od roku 1992. Guvernér Pensylvánie Josh Shapiro oznámil v souvislosti s nemocí dvě úmrtí. Následovala veřejná roztržka s ministrem zdravotnictví Robertem Kennedym mladším, kterému Shapiro vyčítal dlouhodobý odmítavý postoj vůči očkování. To je přitom nejúčinnější ochranou proti nákaze. Kennedy obvinil Shapirovu administrativu z falšování důkazů. USA hrozí, že ztratí status země bez spalniček.
2. 9. 2026

Rakovina se dá popsat kvantově, navrhuje vědec cestu k nové léčbě

Označit rakovinu jako „kvantovou“ nemoc může vypadat jako krajně ezoterický přístup. Autoři dvou nových studií v odborném časopise Nature Genetics to přesto udělali. Výraz ale používají spíš jako užitečnou metaforu. Metaforu, která ale může zachránit spoustu životů zjednodušením a zefektivněním přístupů k léčbě.
2. 9. 2026

Kdo popírá souvislost extrémního počasí s klimatem, ignoruje vědu, říká šéfka EEA

Lidé, kteří tvrdí, že současné extrémní počasí nemá nic společného s klimatickou změnou, jednoduše ignorují vědecké poznatky. V rozhovoru s novináři ze sdružení European Newsroom (ENR) to uvedla ředitelka Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) Leena Ylä-Mononenová. Zmínila v této souvislosti zejména rekordní vlny veder, rozsáhlé lesní požáry a vážná sucha, která poškodila zemědělství a narušila dopravu i energetickou infrastrukturu. Agentura EEA zatím podle ní nemá kompletní data, nicméně podle odhadů dosáhnou ekonomické škody letošních extrémních událostí několika miliard eur.
2. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.