Ministerstvo zdravotnictví chce centralizovat nejnáročnější chirurgii. Ministr Adam Vojtěch (nestr. za ANO) plánuje nejtěžší operace, zejména onkologické, do roku 2030 postupně přesunout do specializovaných center, která jsou většinou ve větších městech. Zástupci menších nemocnic se obávají o dostupnost péče a rovněž poukazují na potenciální problém se zaměstnáváním nových lékařů. V pořadu 90´ČT24 o tématu s Vojtěchem diskutovali přednosta Urologické kliniky 2. lékařské fakulty UK Marek Babjuk a předseda Asociace českých a moravských nemocnic Michal Čarvaš.
„Když se podíváme na celkový počet výkonů, které centralizujeme, tak to jsou v celkovém objemu českého zdravotnictví jednotky procent. Je to asi 17 tisíc operací ročně,“ uvedl ministr. Upozornil, že jde o velmi náročné zákroky, jako jsou operace karcinomu slinivky, jater nebo plic, a doplnil, že na základě dat má pacient operovaný v centru větší šanci na přežití. Zhruba 75 procent této péče je navíc centralizováno již dnes.
Čarvaš, který je zároveň ředitelem prachatické nemocnice, uvedl, že malé nemocnice proti centralizaci určitě nejsou, pakliže se týká výkonů, kterých se dělají desítky nebo maximálně stovky v celé České republice. V okamžiku, kdy se ale začnou centralizovat výkony, kterých se dělají tisíce, mohou podle něj menší nemocnice, kde mají sehrané týmy a kde investovali a pořídili si specializované přístroje, o tento typ operací přijít.
Se ztrátou složitější operativy se pojí i riziko zaměstnávání nových, mladých lékařů. „Vrcholem jejich kariéry se stane kýla nebo žlučník. A to prostě, když jste trochu ambiciózní absolvent, nechcete,“ vysvětlil Čarvaš s tím, že to v důsledku může ohrozit chod urgentních příjmů a běžné pohotovostní péče.
Babjuk situaci nevnímá jako plošnou centralizaci, nýbrž jako racionalizaci. Upozornil, že obavy ze zahlcení velkých nemocnic a prodloužení čekacích lhůt nejsou namístě. V průměru na jedno centrum připadnou zhruba jen dva onkourologické zákroky týdně navíc.
Ministerstvo sleduje čekací doby
Vojtěch upozornil, že v menších nemocnicích pacienti často neprocházejí posouzením takzvaným multidisciplinárním týmem, což je v centrech nezbytný standard garantující nejlepší možný postup léčby. „Z dat vidíme, že existují nemocnice, které sice provádějí radikální operace prostaty, ale předchozím hodnocením odborným týmem tam projde třeba jen deset procent pacientů,“ zdůraznil ministr.
Ministerstvo začalo u kritických diagnóz v reálném čase sledovat čekací doby a nastavilo přísné lhůty. Podle Vojtěcha nesmí například u rakoviny slinivky uběhnout od stanovení diagnózy na CT do samotné operace více než tři týdny, což nyní musí centra povinně reportovat.
Pokud by některé pracoviště tento limit nestíhalo, bude pacient automaticky převezen jinam. Pojišťovny navíc plně uhradí sanitní přepravu hůře mobilním pacientům přímo do specializovaných center.
Decentralizace menších nemocnic a sdílené vzdělávání
„Pokud něco centralizujeme jedním směrem, měli bychom něco decentralizovat i druhým směrem,“ řekl Čarvaš. Upozornil, že péče ve velkých centrech je sice špičková, ale také výrazně dražší.
Tento princip by podle Vojtěcha měla zohlednit už chystaná úhradová vyhláška na příští rok. Velkým centrům zajistí adekvátní peníze za složitou operativu, ale zároveň je bude finančně motivovat k tomu, aby jednodušší výkony přepouštěly zpět do menších nemocnic.
Ke stabilizaci personálu v regionech má přispět i připravovaná novela zákona o vzdělávání lékařů s takzvanými sdílenými akreditacemi. Mladí lékaři by si tak odpracovali základní praxi v okresech, čímž by pomohli zajistit jejich každodenní provoz, a na složité operace by se cíleně jezdili učit do velkých center.
