Milion let stará DNA z mamutů ukázala, jak žili. Je to nejstarší sekvenovaný genom

Podařilo se přečíst DNA mamutů, jejichž těla se déle než milion let uchovala v sibiřském permafrostu. Vědci doufají, že se z genetické informace dozví víc o tom, jak se tento druh vyvíjel.

Švédským genetikům se podařilo sekvenovat nejstarší známou DNA. Pochází ze tří mamutích zubů: jeden byl starý 800 tisíc let a dva dokonce víc než milion. Zatím držela rekord DNA pravěkého koně stará asi 560–780 tisíc let.

„Vzorky, které jsme analyzovali, jsou tisíckrát starší než vikinské pozůstatky, a dokonce předcházejí existenci lidí a neandrtálců,“ rozplývá se vedoucí výzkumu Love Dalén. Vzorky získal zápůjčkou od Ruské akademie věd v Moskvě, kde se zuby nacházely od jejich objevu v 70. letech 20. století na Sibiři.

Vědci nejprve datovali vzorky geologicky, za použití srovnání s jinými druhy, jako jsou malí hlodavci, o nichž je známo, že jsou jedineční pro konkrétní časová období a nacházejí se ve stejných geologických vrstvách usazenin. Pak odebrali genetické vzorky z každého zubu.

Vědci byli schopni uspořádat desítky milionů párů chemických bází, které tvoří vlákna DNA, a provést pak odhad stáří z genetické informace. Studie zjistila, že mamut jménem Krestovka představoval dosud nepoznaný genetický rodokmen, který se podle odhadů vědců lišil od ostatních mamutů přibližně před dvěma miliony let a byl zřejmě předkem těch, kteří kolonizovali Severní Ameriku.

Výzkumníci dokázali vysledovat u mamutů varianty genů spojené se životem v Arktidě, jako je chlupatost, termoregulace, ukládání tuku a odolnost vůči chladu – a to dokonce i u nejstaršího exempláře.

Dalén řekl, že nové technologie by mohly umožnit sekvenování ještě starší DNA z ostatků nalezených v permafrostu, který je starý 2,6 milionu let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...