Migrující želvy zřejmě netuší, kam plavou. Kompas v jejich hlavě je hrubý, ukázala studie

Jak migrující živočichové překonávají stovky až tisíce kilometrů v otevřeném oceánu, zajímá biology už od dob Charlese Darwina. Podle nové studie některé mořské želvy možná ani nevědí, kam plavou.

Mezinárodní tým vědců zmapoval pohyby karet pravých, které migrovaly ze svých hnízdišť na Čagoských ostrovech k jiným místům v Indickém oceánu, kde hledají potravu. Analýza ukázala, že často volí zdlouhavé trasy, což naznačuje, že jejich orientační smysl není schopný jemného rozlišování.

Karety pravé obvykle urazily dvakrát delší cestu, než bylo třeba, aby dosáhly svého cíle. Jedna mořská želva uplavala 1306 kilometrů, aby se dostala na ostrov vzdálený jen 176 kilometrů. Zdolala tedy více než sedminásobek vzdálenosti potřebné k dosažení ostrova.

Tým označil a pomocí satelitu sledoval 22 mořských želv po období hnízdění. Mořské želvy obvykle nekladou vejce a nehledají potravu ve stejné zeměpisné oblasti.

Kdyby měly želvy dobrý navigační systém, pravděpodobně by se k místům, kde hledají potravu, vydávaly přímo ze svých hnízdišť, řekl vedoucí katedry oceánologie na australské Univerzitě Deakin a hlavní autor studie Graeme Hays. „Tyto želvy, které sledujeme, nejspíš čtyři nebo pět měsíců nejedly,“ dodal.

Předchozí studie naznačovaly, že želvy získávají informace o oblasti, kde se narodily a kam se později vracejí klást vejce, z magnetického pole Země. To pak používají jako vlastní navigaci při pohybu v oceánu.

„Kompas“ v hlavě nestačí

Podle Hayse jeho výzkum ukazuje, že želvy „téměř jistě používají magnetické pole, to jim ale poskytuje jen poměrně hrubé rozlišení“. „Neumožňuje jim tedy přesně určit migrační trasu, ale napovídá jim, když se od ní příliš vzdálí,“ řekl.

Migrační trasy karet pravých jsou obvykle zhruba 150 kilometrů dlouhé, což je proti karetám obrovským skromná vzdálenost, uvedl Hays.

„U karet obrovských, které hnízdí na Čagoských ostrovech, jsme zpozorovali, že urazily téměř 5000 kilometrů, než dorazily do míst, kde hledají potravu. Plavou přes celý Indický oceán až k pevninskému pobřeží Afriky,“ řekl Hays.

„Přesto, že je to dlouhá cesta, v jistém smyslu je to docela jednoduchý navigační úkol, protože vše, co želva musí udělat, je plavat zhruba směrem na západ, a nakonec se dostane do Afriky,“ uvedl vědec.

I když karety pravé podnikaly mnohem kratší cesty, měly složitější navigační úkol najít malá, specifická místa, jako jsou odlehlé ostrovy nebo útesy. Nový výzkum naznačuje, že geomagnetický smysl želv není dostatečně jemný, aby dokázaly přesně lokalizovat tyto konkrétní cíle.

Želvy si cíl očichají

Když se zvířata přiblíží k zamýšlenému místu, používají pravděpodobně jiné navigační signály, včetně čichu a vizuálních orientačních bodů, uvedl Hays. „V konečné fázi mohou cítit ostrov, ke kterému směřují,“ dodal.

„Jakmile získají nějaký vizuální orientační bod, například voda začne být o něco mělčí a spatří mořské dno, pak pravděpodobně získají nějakou kognitivní mapu této oblasti. Pravděpodobně prostě dokážou rozpoznat mořské dno, stejně jako vy rozpoznáte vizuální orientační body v oblasti, kde žijete,“ uvedl Hays. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 14 mminutami

Modernímu hmyzu nic nebrání vyrůst na úroveň pravěkých „obrů“, spočítali vědci

Doposud vědci předpokládali, že existenci obřího pravěkého hmyzu umožňovala vyšší koncentrace kyslíku v prvohorní atmosféře. Jenže nový výzkum to vyvrací – podobně velcí tvorové by dle něj bez problémů zvládli i moderní vzduch.
před 2 hhodinami

Na obloze letos neobvykle přibylo meteorů, upozornili američtí experti

Na obloze se letos podle údajů amerických astronomů objevilo výrazně více meteorů než v uplynulých letech. Přiznávají, že pro tento jev nemají vysvětlení, ale uklidňují, že nemusí jít o nic nebezpečného.
před 4 hhodinami

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
včera v 10:00

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026
Načítání...