Mezi procentem nejcitovanějších vědců světa je i sedmička z Česka

Prestižní seznam jednoho procenta těch nejvíce citovaných vědců na světě obsahuje celkem 6886 jmen. Sedm z nich patří expertům spojeným s českými institucemi.

Sedm odborníků působících v Česku patří podle nového seznamu Clarivate Highly Cited Researchers 2024 mezi jedno procento nejcitovanějších vědců světa. Je mezi nimi například environmentální mikrobiolog Petr Baldrián, ekolog a botanik Petr Pyšek nebo fyzik Tomáš Jungwirth, který letos získal nejvyšší české vědecké ocenění Česká hlava.

Baldrián působí v Mikrobiologickém ústavu Akademie věd ČR, kde vede Laboratoř environmentální mikrobiologie. Je známý svým výzkumem mikrobiálních procesů v půdách, jejich vlivem na ekosystémy a funkci půdních mikroorganismů v koloběhu uhlíku.

Nepřetržitě deset let je na seznamu uvedený Pyšek, který se věnuje biologickým invazím. I on získal v minulosti ocenění Česká hlava. Zabývá se tím, jak a proč se invazní druhy rostlin šíří, jaké faktory tento proces ovlivňují a jaké mají invaze dopady na přírodu i lidi. Aktuálně také zkoumá biodiverzitu afrických savan. Působí v Botanickém ústavu Akademie věd ČR.

Nahrávám video

Jungwirth z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR je světovým odborníkem na spintroniku, což je obor propojující fyziku, elektroniku a vlastnosti elektronového spinu. Tento výzkum má význam pro moderní datové technologie, jako jsou paměťová zařízení a procesory. V posledních letech se Jungwirth soustředil na výzkum antiferomagnetické spintroniky a objevil dosud neznámou třídu magnetů nazvanou altermagnety.

Nahrávám video

Mezi další vědce na seznamu patří kardiolog a primář Kardiologického oddělení pražské Nemocnice Na Homolce Petr Neužil. Je odborníkem zejména na léčbu srdečních arytmií. Jeho americký kolega kardiolog Vivek Y. Reddy, který působí ve stejné nemocnici, se na seznamu umístil také. Z Botanického ústavu Akademie věd ČR je citovaný ještě jeden vědec – Jan Pergl. Podobně jako Pyšek se věnuje invazivním druhům. Jeho výzkum se zaměřuje především na studium ekologických a evolučních procesů, které ovlivňují šíření invazních rostlin a jejich dopady na místní ekosystémy.

Nahrávám video

Seznam dále uvádí experta v molekulární biologii a genetice působícího na Masarykově univerzitě v Brně Dmitrije Chudakova.

Citovaní

Clarivate Highly Cited Researchers je seznam vydávaný společností Clarivate Analytics a patří mezi jeden z nejprestižnějších žebříčků. Ocenění zahrnuje vědce, kteří dosáhli nejvyššího počtu citací v určité oblasti výzkumu během určitého období. Letošní seznam nejcitovanějších vědců světa zahrnuje 6886 jmen z více než 1200 institucí v 59 zemích a regionech. Vychází z analýzy vědeckých publikací z let 2013 až 2023.

Mezi další žebříčky, které sledují nejvíce citované vědce, patří například Google Scholar Citations, Leiden Ranking, Elsevier's Scopus Highly Cited Researchers. Žebříček ale vydala například i Stanfordská univerzita v roce 2020. Zahrnoval dvě procenta nejlepších vědců v různých oborech na základě citací.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 11 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 13 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 15 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...