Lotyšští vědci otestovali nový zdroj energie. Elektřinu vyrábí ze zvuku, může se hodit pro mise za Jupiter

Lotyšským vědcům se poprvé podařilo předvést nový způsob získávání elektřiny, který by se dal využít především na dlouhodobých kosmických misích, ale možná i na Zemi v místech, kde není možné získávat elektřinu jinak. Inovace si za zdroj elektřiny bere zvuk.

Prototyp technologie „SpaceTRIPS“ vznikl ve Fyzikálním ústavu Lotyšské univerzity, informovala Lotyšská televize (LTV). Je navržen tak, aby kombinoval dvě ve světě velmi vzácné technologie: takzvaný termoakustický motor, tedy stroj, který přeměňuje teplo jaderného paliva na zvuk, a generátor, který transformuje zvuk na elektřinu. Je to úplně poprvé, co byla tato technologie využita tak, aby se dala využít pro extrémní dálkové vesmírné mise.

„Termoakustiské generátory jsou opravdu klíčové pro průzkum vesmíru, protože v hlubokém vesmíru, zejména na oběžné dráze Jupitera a dále, je sluneční energie velmi málo. Tyto systémy budou užitečné i pro průzkum Marsu, a dokonce i Měsíce, kde je sluneční energie vystavena záporným vlivům, jako jsou prachové bouře, nebo vlivu denního a nočního cyklu,“ popisuje smysl této technologie evropská Informační služba Společenství pro výzkum a vývoj.

Zjednodušeně řečeno: na řadě kosmických misí nejde využít základní zdroj energie, jímž jsou solární panely. Klasické radioizotopové termoelektrické generátory, jimiž jsou vybavené například sondy Voyager, které letí pryč ze Sluneční soustavy, mají zase spoustu nevýhod. Zejména v tom, kolik energie a jak efektivně ji dokáží využít. Právě tady se hodí termoakustika, která tyto slabiny nemá.

Jak to ale funguje? „Máme dva termoakustické motory ve stroji. Tedy dva tepelné měniče zvuku, generátory zvuku,“ vysvětluje pro lotyšskou veřejnoprávní televizi Arturs Brekis, který výzkum vedl. První teoretický model tohoto stroje vytvořil a publikoval už před pěti lety.

„Oba motory jsou spojené ve smyčce. Jeden vytváří zvukovou vlnu. Zvuková vlna se šíří trubicí, vstupuje do dalšího motoru, je zesílena a tak se vrací zpět do prvního, vytváří uzavřenou zvukovou vlnu a část zvukové energie v těchto větvích jde přímo do tekutého kovu, který je uvnitř generátoru. Sodík kolísá v magnetickém poli sem a tam. Tak můžeme vyrábět elektřinu,“ uvedl vědec.

Pro vesmír jako stvořená

Výhodou této technologie je, že nemá žádné pohyblivé části. Právě ty jsou největší slabinou při jakémkoliv delším fungování, jež se musí obejít bez lidského servisu. Jakmile jsou totiž v nějakém zařízení pohyblivé díly, nutně dochází v místech, kde spolu přicházejí do kontaktu, k opotřebení a to snižuje životnost mise. V tomto případě to ale u termoakustických generátorů není nutné. Jediné, co se pohybuje, je totiž tekutý kov, který ve výsledku nevyžaduje žádnou údržbu. A to je pro vesmírné mise trvající klidně i desítky let velmi důležité.

„Když jsme zjistili, že je náš experiment úspěšný, byly to nepopsatelné pocity. Opravdu jsme si nalili šampaňské, ta radost byla srovnatelná s tím, když vloni Lotyšsko vyhrálo na mistrovství v ledním hokeji,“ popsal pocity svého týmu profesor Brekis. „Náš Fyzikální ústav vytvořil novou metodu výroby elektřiny, kterou lze využít při vesmírných misích,“ dodal.

Zařízení sice fyzicky vzniklo v Lotyšsku, ale pracovali na něm vědci z mnoha zemí Evropské unie, zejména týmy z Francie, Itálie, Nizozemska a Německa. Lotyši zařízení sami sestrojili a otestovali ho v laboratoři. Že je to technologie životaschopná, důležitá a využitelná, dokazuje fakt, že o tento generátor už projevila projevila zájem Evropská kosmická agentura.

Arturs Brekis je ale přesvědčený, že tato technologie by mohla být užitečná nejen ve vesmírných sondách, ale také na Zemi. Tam by podle něj mohla vyrábět elektřinu v místech, kde zatím není vybudovaná žádná infrastruktura. „Potřebujete pouze zdroj tepla. To mohou poskytnout například sluneční kolektory. Pak bude nová elektrárna schopna vyrábět elektřinu v dostatečně velkém množství,“ dodává fyzik.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 16 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...