Lidstvo čím dál víc zamořuje vesmír. Je to jako na Divokém západě, varují čeští vědci

Kosmický odpad především v podobě družic čím dál více zamořuje vesmír a oběžnou dráhu Země. Dopravit na ní sondy a družice je totiž poměrně levné a využívají toho i soukromé společnosti, shrnuli odborníci z Akademie věd ČR (AV ČR). Hrozí podle nich, že bude docházet ke srážkám s technologickými družicemi, které zajišťují navigaci nebo předpovědi počasí.

Lidstvo si už zvyklo na standard, jímž jsou extrémně přesné předpovědi počasí, precizní satelitní navigace nebo komunikace v reálném čase na libovolných místech planety. Tohle všechno ale může být ohrožené odpadem na oběžné dráze.

Zdrojem kosmického smetí je v podstatě všechno, co lidstvo vynese do vesmíru. Typickým příkladem jsou nepoužívané družice, rakety na výnos družic, vybuchlé součásti motorů a zbraně pro odstranění družic, které rozptýlí kosmické smetí do různých kosmických výšek a drah. Vesmírný odpad pak žije svým vlastním životem.

„Největším problémem je smetí na nízkých oběžných drahách, kam lidstvo v posledních letech cílí svou pozornost. Pozorujeme tam největší změnu objemu materiálu za posledních deset až patnáct let,“ vysvětluje Josef Sebera z Astronomického ústavu AV ČR. V minulosti byly největšími znečišťovateli armádně-vědecké sektory velkých mocností, dnes se do vesmíru dostávají i soukromé podniky.

Více družic než hvězd

„Jako společnost nejsme schopni na vesmírný odpad zareagovat a kosmické právo z dob studené války už nestačí. Problém je, že do vesmíru pouští objekty už i soukromé společnosti a najít globální shodu není snadné. Evropská unie chystá nový kosmický zákon, ale ten reguluje jen subjekty působící v Evropě,“ nastínil Sebera s tím, že řešení bude spočívat v aktivním odstraňovaní vesmírného odpadu.

Podle Pavla Suchana z AV ČR je lidstvo na začátku konce pohledu na oblohu, jak ji znalo. „Teď můžeme vidět až tři tisíce hvězd pouhým okem. Pokud budeme vysílat čím dal větší počet družic a může jich za pár let být až padesát i sto tisíc, bude vidět více družic než hvězd,“ upozornil Suchan.

Vesmírné smetí má také dopad na bezpečnost, protože hrozí větší množství srážek s technologickými družicemi na oběžné dráze zajišťující předpovědi počasí, navigaci nebo podporu záchranného systému. Suchan přirovnal situaci na oběžné dráze k Divokému západu. Řešení má podle něj dvě roviny, právní a technologickou.

Problém pro astronomy se bude zvětšovat

„Z pohledu profesionálního astronoma je okolí vesmíru zamořené hodně. Komplikuje nám to práci i provoz satelitů na orbitě. Zároveň to způsobuje radiové a světelné znečištění. Například do našich pozorování svítí něco, co tam být nemá," doplňuje Soňa Ehlerová, která je zástupkyní České republiky v Radě Evropské jižní observatoře (ESO).

Ehlerová dodává, že se podmínky pro astronomii budou dál zhoršovat. „Pomohlo by nám, kdyby družice na oběžných drahách nebyly vidět očima. Nebude nám to ničit obrazy oblohy,“ poznamenala astronomka. Vzhledem k tomu, že kosmické právo téměř neexistuje, astronomové se pokoušeli dosáhnout nějaké dohody se soukromými společnostmi napřímo. Kupříkladu firma SpaceX miliardáře Elona Muska se snaží vypouštět družice šetrněji.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...