Vědci poprvé popsali, že znečištění mikroplasty se může ukládat hluboko v plicích živých lidí. Miniaturní částice z umělých hmot se našly v nové studii téměř ve všech analyzovaných vzorcích.
Vědci uvedli, že znečištění mikroplasty je teď už prakticky všudypřítomné, takže se mu člověk nemůže vyhnout. A to podle nich znamená, že roste také riziko, které mohou tyto částice představovat pro lidské zdraví.
- Mikroplasty je obecné označení užívané pro různorodé úlomky plastů o velikosti od 100 nanometrů až po pět milimetrů, které se vyskytují ve vodě, v půdě i ve vzduchu jako součást jejich znečištění.
- Mikroplasty tvoří směs vláken, kuliček či zlomků nepravidelného tvaru, z nichž část je záměrně v takové podobě vyráběna (primární mikroplasty), ale většina vzniká postupným nalámáním, fragmentací větších kusů plastů (sekundární mikroplasty). Tyto mikroplasty se posléze hromadí v oceánech.
- Nanoplasty jsou těmi nejmenšími druhy mikroplastů, jedná se o částice menší než 20 mikrometrů. Existuje řada podezření, že právě ony mohou působit největší škody kvůli schopnosti pronikat různými biologickými bariérami.
Vzorky lékaři odebrali z tkáně třinácti pacientům, kteří podstoupili operaci. Mikroplasty byly nalezeny u jedenácti z nich. Nejčastějšími částicemi byly polypropylen, používaný v plastových obalech a trubkách, a PET, používaný v plastových lahvích.
Mikroplasty se už v lidských plicích v minulosti našly – dvě předchozí studie zjistily podobně vysokou míru mikroplastů v plicní tkáni odebrané při pitvách. Tentokrát je to ale poprvé, kdy se povedlo prokázat, že se v takto vysokém množství mohou vyskytovat také v plicní tkáni živých lidí. Studie vyšla v odborném časopise Science of The Total Environment.
Už delší dobu se ví, že lidé tyto drobné částice vdechují, ale konzumují je i prostřednictvím potravin a vody. A současně některé výzkumy ukázaly, že zaměstnanci, kteří jsou delší dobu vystavení vysokému množství mikroplastů, bývají častěji nemocní.
Letos v březnu byly mikroplasty poprvé nalezeny v lidské krvi, což ukazuje, že tyto mikroskopické částice mohou touto cestou putovat po celém těle a mohou se tedy i usazovat v nejrůznějších orgánech. Reálný dopad na lidské zdraví ale zatím není známý. Vědci jsou přesto znepokojení, protože v laboratorním prostředí už poškození lidských buněk mikroplasty pozorovali.
„Neočekávali jsme, že najdeme největší počet částic v dolních oblastech plic nebo částice takových rozměrů, jaké jsme našli,“ popsala hlavní autorka studie Laura Sadofská z lékařské fakulty univerzit v Hullu a Yorku ve Velké Británii. „Je to překvapivé, protože dýchací cesty jsou v dolních částech plic menší a očekávali bychom, že částice těchto velikostí budou odfiltrovány nebo zachyceny dříve, než se dostanou takhle hluboko.“
Podle této lékařky nové údaje představují významný pokrok, který přináší spoustu informací v oblastech znečištění ovzduší, mikroplastů a lidského zdraví. Mohly by se dát využít k vytvoření reálných podmínek pro laboratorní experimenty, které by dokázaly reálně popsat, jak velkou hrozbu pro liské zdraví mikroplasty představují.
Problém jménem mikroplasty
Do životního prostředí se vypouští obrovské množství plastového odpadu a mikroplasty znečišťují celou planetu, od vrcholu Mount Everestu až po nejhlubší oceány. Mikroplasty byly nalezeny v placentách těhotných žen a u březích potkanů rychle pronikají plícemi do srdce, mozku a dalších orgánů plodů.
Nedávný přehled vyhodnotil riziko vzniku rakoviny a dospěl k závěru: „Je naléhavě zapotřebí podrobnějšího výzkumu toho, jak mikroplasty a nanoplasty ovlivňují struktury a procesy v lidském těle a zda a jak mohou transformovat buňky a vyvolávat karcinogenezi, zejména s ohledem na exponenciální nárůst výroby plastů.“
