Americkým lékařům se podařil unikátní zákrok. Transplantovali geneticky upravenou ledvinu prasete lidskému příjemci. Orgán pracuje už víc než měsíc přesně tak, jak má. Právě na ledviny marně čeká nejvíc nemocných.
Chirurg Robert Montgomery transplantoval ledvinu geneticky modifikovaného prasete do lidského těla 14. července. O dvaatřicet dní později orgán stále pracoval a fungoval přesně tak, jak by měl – filtroval tělesné tekutiny a odstraňoval z nich nečistoty. Podle lékařů z NYU Langone, kde zákrok proběhl, i podle nezávislých expertů, jde o zásadní úspěch, který může spoustě nemocných prodloužit důstojný život.
Ledvinu dostal muž, který nedlouho předtím „zemřel“. Jeho tělo sice žije fyziologicky dál, ale utrpěl „mozkovou smrt“. Pokud se něco takového normálně stane, jsou takoví lidé odpojeni od přístrojů. V tomto případě se ale rodina dohodla s nemocnicí, že tělo využije pro neobvyklý vědecký experiment, který v budoucnosti může zachránit životy obrovskému množství lidí.
Montgomery je nejen špičkový specialista na transplantace, ale sám má transplantované srdce – nebýt něj, už dávno by nemohl pomáhat jiným lidem. Jeho nová práce dává naději všem, kdo marně čekají na ledvinu od lidského dárce – v Česku to trvá asi rok, ve Spojených státech ale až čtyři. Spousta nemocných se tak orgánu ani nedočká.
Vědci už dlouho hledají možnost v náhradě od zvířete. Roku 2021 se jim poprvé povedlo transplantovat prasečí ledvinu do těla člověka, kterému už přestal fungovat mozek – i tenkrát provedl zákrok Montgomery. Tehdy ale orgán fungoval jen týden.
Poptávka po transplantacích orgánů roste, protože lidé žijí déle a chronické nemoci jsou častější. Transplantace ledvin jsou nejčastější výměnou orgánů a představují přibližně 62 procent všech transplantací v Evropě. Zásoby orgánů ale nemohou pokrýt poptávku.
Ve Spojených státech je situace ještě horší. Podle posledních údajů federální sítě pro odběr orgánů a transplantace (OPTN) je tam na seznamu čekatelů více než 103 tisíc lidí, z toho téměř 88 tisíc potřebuje ledvinu. V roce 2022 podstoupilo transplantaci ledviny přibližně 26 tisíc lidí. Mezitím ve Spojených státech téměř 808 tisíc lidí trpí onemocněním ledvin v konečném stadiu.
Zkrátka, lidské ledviny jsou po celém světě nedostatkové zboží, potvrzuje Montgomery: „Příliš mnoho lidí umírá kvůli nedostatku dostupných orgánů a já pevně věřím, že xenotransplantace je životaschopný způsob, jak to změnit.“
Prasata medicína hojně využívá
O xenotransplantacích se uvažovalo už v 17. století. Proběhla tehdy řada neúspěšných pokusů s použitím zvířecí krve při transfuzích. Později se lékaři pokoušeli využít orgány paviánů pro transplantaci. Známý je případ novorozené holčičky Fae, která v roce 1984 žila jednadvacet dní s transplantovaným srdcem paviána.
Pak se vědci zaměřili na vepře. Na rozdíl od lidoopů jsou to zvířata chovaná na maso, takže využívat jejich orgány nepředstavuje takový etický problém. Mají více mláďat, kratší graviditu a orgány podobné lidským.
Například heparin, který se používá na snížení srážlivosti krve, se získává z prasečích střev, kůže je využitelná u popálenin a Číňané použili prasečí rohovku při operacích očí.
Stačilo vyřadit jediný gen
Na současném zákroku bylo zajímavé, že kombinoval pokročilou chirurgii s genetickým inženýrstvím. Dárcovské prase, které ledvinu poskytlo, totiž muselo být právě tímto způsobem upravené, aby lidský příjemce orgán neodmítl.
Zatímco předchozí transplantace prasečích orgánů pomocí genetického inženýrství zahrnovaly až deset genetických modifikací, tato nejnovější studie ukazuje, že prasečí ledvina s jedním vyřazeným genem může stále fungovat optimálně po dobu nejméně 32 dní bez odmítnutí.
„Shromáždili jsme další důkazy, které ukazují, že přinejmenším u ledvin může pouhé odstranění jediného genu, který vyvolává hyperakutní rejekci, spolu s klinicky schválenými imunosupresivními léky stačit k úspěšnému zvládnutí transplantace u člověka pro optimální výkon, potenciálně v dlouhodobém horizontu,“ potvrzuje Montgomery.
Sledování příjemce prasečí ledviny bude pokračovat ještě další měsíc, samozřejmě se souhlasem rodiny, schválením etické komise a kontrolních orgánů univerzity. Všechny údaje budou dále analyzovány, aby lékaři ještě lépe porozuměli tomuto nadějnému postupu.
„Věříme, že nás náš postup přibližuje k fázi klinických zkoušek,“ doplnil Montgomery. „Víme, že to má potenciál zachránit tisíce životů, ale chceme zajistit maximální bezpečnost a péči při dalším vývoji.“
