Množství kyslíku u povrchu Marsu se mění způsobem, který nedokáže současná chemie vysvětlit. Na zvláštní procesy narazili vědci díky datům získaným sondou Curiosity, která se pohybuje po povrchu Rudé planety.
Experti z NASA zjistili, že množství kyslíku během jara a léta vzroste o třicet procent. Proč, to vědci netuší. Pracují zatím s dvěma možnostmi. Tou logičtější je geologická varianta, existuje ale i možnost, že je za změny zodpovědný život ve formě mikrobů.
Výsledky tohoto výzkumu pocházejí z téměř šesti pozemských (tří marsovských) let měření a zkoumání dat přístroje SAM, který je umístěný na spodní straně sondy Curiosity. Díky němu mohli experti zkoumat sezonní změny v plynech těsně nad povrchem planety v kráteru, kde Curiosity přistála. Závěry studie otiskl odborný žurnál JGR-Planets a obsáhle o nich informuje i samotná NASA.
Na jaře kyslík přibývá, na podzim ubývá
Drtivou většinu plynného obalu Marsu tvoří oxid uhličitý, ale jsou v něm přítomné i další plyny – například molekulární dusík, argon, kyslík a také metan. Zatímco dusík a argon se chovaly přesně tak, jak vědci očekávali, kyslík je překvapil. Místo aby reagoval na to, jaký je tlak vzduchu, měnil se podle ročních období. Na severní polokouli planety ho přibývalo na jaře a na podzim jej zase začalo ubývat.
Všechny možné teorie, které vědci na vysvětlení těchto změn použili, selhaly. Podle poznatků, které NASA dosud o Marsu získala, by tyto procesy neměly být tak masivní.
Protože byly změny v množství kyslíku naměřené u povrchu Rudé planety, nabízí se, že nějak s povrchem souvisejí. Ani pro to ale nemají vědci důkazy. Na ještě větší problém narazili autoři studie, když se pokusili spočítat, proč na podzim kyslík zase mizí. Ani to totiž nedává smysl a nedá se to vysvětlit. Proces by měl trvat přes deset let, ve skutečnosti ale proběhl během několika týdnů.
Nevypočitatelný Mars
Sonda Curiosity navíc naměřila každou sezonu poněkud odlišné výsledky, pro každou sezonu bylo množství kyslíku jiné. Vypadá to, že něco vypouští kyslík na marsovský povrch a pak ho zase pohlcuje nebo odsává. Jedním z vysvětlení by mohl být masivní zdroj kyslíku poblíž povrchu – rezervoár tohoto plynu, který interaguje s tím, co se na planetě děje.
Pozoruhodné je, že podobně se podle ročních období mění i množství metanu. Vědci ovšem netuší, zda spolu oba procesy souvisí.
Mohlo by se jednat o život
Právě změny v úrovni metanu vědce fascinují již delší dobu – existuje sice několik chemických procesů, které by ho mohly z nitra planety uvolňovat, ve hře je ale i varianta, že tento plyn vzniká z mikrobů, kteří žijí pod povrchem Marsu.
Nový objev by mohl podle BBC této hypotéze nahrávat. Kyslík totiž – stejně jako metan – je produktem některých živých organismů; na Zemi typicky rostlin.
Vědci zatím nemají příliš důkazů, že by se mohlo jednat o projevy života, tuto možnost ale nemohou vyloučit. Řada jevů však uvažování o životě na Marsu komplikuje. U povrchu je například velmi silná radiace a také velká proměnlivost teplot. Známým formám života nic z toho nesvědčí.
„Se současnými nástroji, které na Marsu máme, neexistuje způsob, jak dokázat, že kyslík na jaře na Marsu produkují živé organismy. Některé nebiologické procesy vypadají velmi slibně, takže nejprve musíme vyloučit je, než začneme sledovat možný vliv života,“ uvedl pro BBC profesor Sushil Atreya, který je spoluautorem výzkumu.
Vědci ale doufají, že další generace přístrojů, které na Mars poletí, jim s vyřešením klíčové záhady pomohou.
