Kvůli horku zemřelo v Evropě v létě 2024 podle studie přes 60 tisíc lidí

Rok 2024 překonal několik teplotních rekordů: byl nejteplejší v historii a jeho léto bylo také dosud nejteplejší. A podle nové studie také přinesl v Evropě vysoký počet úmrtí.

Studie vedená vědci z Barcelonského institutu pro globální zdraví zjistila, že v Evropě došlo mezi 1. červnem a 30. zářím 2024 k 62 775 úmrtím souvisejícím s horkem. Tyto údaje jsou o 23,6 procenta vyšší než odhadovaných přibližně 50 800 úmrtí v létě 2023, ale o 8,1 procenta nižší než odhadovaných téměř 67 900 úmrtí v létě 2022.

Vědci se zaměřili na 654 oblastí v celkem 32 evropských zemích. Zjistili, že zemí s nejvyšším počtem úmrtí v důsledku veder v létě 2024 byla Itálie – víc než 19 tisíc úmrtí. Není to úplně překvapivé, protože na vrcholu tohoto žebříčku byla i v minulosti: v 2023 a 2022 byla Itálie totiž také zemí s nejvyšším počtem úmrtí souvisejících s horkem, s odhadovaným počtem 13 800, respektive 18 800 zemřelých.

Zemí s druhým nejvyšším odhadovaným počtem v létě 2024 bylo Španělsko s více než 6700 zemřelými, následované Německem (přibližně 6300), Řeckem (přibližně šest tisíc) a Rumunskem (více než 4900). V případě Španělska byl odhadovaný počet úmrtí v roce 2024 téměř o polovinu nižší než v roce 2022, a to díky nižším letním teplotám než v předchozích dvou letech.

Vědci ale sledovali ještě jiný faktor. Zajímal je nejen „čistý počet zemřelých“ ale také takzvaná úmrtnost, tedy počet mrtvých na milion obyvatel. V tomto ohledu dopadly nejhůř Řecko (odhadovaných 574 úmrtí na milion obyvatel), Bulharsko (530 úmrtí na milion) a Srbsko (379 úmrtí na milion). Tato čísla byla výrazně vyšší než ta za předchozí dva roky.

Celkově patnáct z dvaatřiceti hodnocených zemí zaznamenalo nejvyšší počet mrtvých i míru úmrtnosti související s teplem právě během léta 2024.

Ženy a senioři

Počet úmrtí souvisejících s teplem byl během tří letních období, která byla předmětem studie (2022, 2023 a 2024), vyšší u žen a starších osob. Konkrétně se odhaduje, že v létě 2024 byl počet úmrtí souvisejících s teplem u žen o 46,7 procenta vyšší než u mužů. Studie také potvrzuje, že zdaleka nejvíce zasaženou skupinou jsou senioři: u osob starších 75 let byla odhadovaná úmrtnost o 323 procent vyšší než u všech ostatních věkových skupin.

„Léto 2024 bylo podle satelitní služby Copernicus sice celkově nejteplejší v historii, v konkrétních regionech našeho výzkumu byla ale léta 2022 a 2023 ve skutečnosti ještě teplejší. Tyto regionální rozdíly v průměrné teplotě se úplně neodrážejí v úmrtnosti, protože odhadovaný počet úmrtí pro rok 2024 byl vyšší než odhadovaný počet úmrtí pro léto 2023 a jen mírně nižší než odhadovaný počet úmrtí pro rok 2022,“ přiblížil první autor studie Tomáš Janoš, který působí na Barcelonském institutu pro globální zdraví a na Masarykově univerzitě v Brně.

Důvodem podle něj je, že v letech 2022 a 2024 byly nejvyšší teploty zaznamenány v jihozápadní a jihovýchodní Evropě, tedy v oblastech, které jsou velmi citlivé na teplo. „Evropa je kontinentem, který se otepluje nejrychleji, a to dvojnásobně oproti globálnímu průměru. A v rámci Evropy se středomořská pánev a jihovýchodní regiony stávají hlavními ohnisky klimatických změn, které čelí největším dopadům na zdraví. V průběhu jednadvacátého století se zde předpokládá výrazný nárůst úmrtnosti související s teplem,“ dodává Janoš.

Jako by vymřela Plzeň

Studie celkově naznačuje, že během tří roků, které byly předmětem studie, došlo v Evropě k více než 181 tisícům úmrtí souvisejícím s horkem, tedy jako by zmizela celá populace Plzně. Dvě třetiny těchto úmrtí se odehrály v jižní Evropě.

Podle Joana Ballestera Claramunta, hlavního výzkumného pracovníka projektu EARLY-ADAPT Evropské rady pro výzkum (ERC) a hlavního autora studie, velikost těchto čísel zdůrazňuje potřebu „posílit adaptační strategie, včetně vývoje a zavedení nové generace celokontinentálních systémů včasného varování před horkem a jeho dopady na zdraví“.

Partnerem výzkumu bylo brněnské výzkumné středisko RECETOX při Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně. „Ve srovnání s celou Evropou tomu v České republice bylo naopak. Právě poslední rok 2024 byl daleko nejhorší z posledních třech hodnocených let, co se počtu úmrtí souvisejících s horkem týče,“ říká Janoš.

Podle studie zemřelo vinou veder v létě 2024 v Česku 544 lidí, roku 2023 to bylo 388 osob a o rok předtím 373 lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 8 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 10 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 13 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...