Koráli se blíží bodu zvratu, varuje zpráva. A s nimi všechno, co dávají lidstvu

Země se podle zprávy 160 vědců z celého světa dostává do nové reality. Report o klimatických bodech zlomu varuje především před jedním z nich. Tím je bělení korálů, z nichž je postižených asi osmdesát procent, což ohrožuje schopnost těchto organismů přežít.

Spalování fosilních paliv vede k zesilování skleníkového efektu a ke zvyšování průměrných teplot. To způsobuje závažnější vlny veder, povodně, sucha i lesní požáry. Jenže to jsou vlastně jen „drobnosti“.

Vědci se opravdu obávají systematických dopadů, kdy změny klimatu vykolejí velké procesy, na nichž je závislá rovnováha celého systému planety. Klimatické změny totiž mají potenciál způsobit kolaps ledovců, pralesů nebo korálových útesů.

„Rychle se blížíme rovnou k několika bodům zlomu v systému Země, které by mohly změnit náš svět a mít devastující důsledky pro lidi i přírodu,“ komentoval novou zprávu jeden z jejích autorů Tim Lenton z Institutu globálních systémů na Univerzitě v Exeteru.

Kolaps korálů

Podle zprávy začíná očekávaný kolaps populace korálů těmi, které žijí v teplých vodách. Vědci upozornili, že od roku 2023 zažívají světové korálové útesy nejhorší masové bělení v dějinách. Oceány totiž dosahují rekordně vysokých teplot, což tento proces urychluje a zintenzivňuje. Postiženo už bylo víc než osmdesát procent útesů. Z ekosystému mizí barvy korálových útesů a nahrazují je monotónní řasy.

Bělení znamená, že umírají řasy, jež s korály žijí v symbióze. Často to pak vede k úmrtí korálů, jimž tento vztah prospívá. Podle zprávy jsou už světové korálové útesy až příliš zatížené, takže se nezvládají na tuto příliš rychlou změnu adaptovat.

Stále ještě existuje naděje, že se tento proces podaří zvrátit, ale to by se muselo podle autorů studie velmi rychle zastavit oteplování planety.

Na pokraji zvratů

Dopady kolapsu korálů budou mít podle expertů dalekosáhlé důsledky. Z vnitrozemského Česka to nemusí být tak zřejmé, ale tyto ekosystémy jsou nezbytným prostředím, které využívají tisíce mořských druhů. Včetně těch, které mají zásadní význam pro potravinovou bezpečnost lidí. Ani to ale není všechno, korálové útesy totiž navíc chrání pobřežní oblasti před bouřemi.

  • V češtině se používá podoba slov koráli i korály. Zatímco výraz koráli označuje živé organismy, pojem korály popisuje jejich kamenné schránky. První je tedy životné („koráli umřeli“), druhé neživotné („korály jsou poškozené“).

Pokud budou teploty dále stoupat, nebude kolaps korálových útesů tím posledním bodem zvratu, který lidstvo prolomí. Podle zprávy se planeta nachází na pokraji několika dalších, protože je téměř jisté, že nedodrží globálně dohodnutý cíl omezit oteplování na 1,5 stupně Celsia nad předindustriální úrovní. Ten stanovila Pařížská dohoda, ale její závazky se nedaří splnit.

Jednou z nejvíc alarmujících je hrozba kolapsu takzvané Atlantické meridionální cirkulace, klíčové sítě oceánských proudů známé jako AMOC. To by mělo katastrofální globální důsledky, které by některé části světa, zejména severozápad Evropy, změnily na mnohem chladnější, jiné by ale o teplo připravily. Hrozba kolapsu tohoto proudu podle posledních zpráv stoupá, byť zatím neexistuje ani zdaleka stoprocentní vědecká shoda nad tím, jestli a případně kdy nastane.

Blíží se klíčová konference

Zpráva varuje před spoustou rizik a je kritická vůči nedostatečným výsledkům snah o dosažení uhlíkové neutrality.

Ale současně v některých oblastech přináší i pozitivní zprávy. Jednou z nich je zásadní zrychlení rozvoje solární energie a elektromobilů, baterií a tepelných čerpadel. Jakmile budou znečišťující technologie nahrazeny, je nepravděpodobné, že se vrátí, protože čistší alternativy jsou levnější a lepší, konstatuje zpráva.

Zpráva vyšla měsíc předtím, než se vlády sejdou v Brazílii na COP30, výroční konferenci OSN o klimatu. Letošní rok je obzvláště důležitý, protože země mají stanovit své cíle pro snížení emisí v příštím desetiletí. „Tato situace musí být varovným signálem, že pokud nyní rozhodně nezakročíme, ztratíme také amazonský deštný prales, ledové štíty a životně důležité oceánské proudy,“ varují autoři dokumentu. „V takovém scénáři bychom čelili skutečně katastrofickým důsledkům pro celé lidstvo,“ dodávají.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 13 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 15 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 17 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...