Pětimetrový balvan, který leží naplocho uprostřed kamenného kruhu ve Stonehenge, byl na jih Anglie dopraven ze 760 kilometrů vzdáleného severovýchodu Skotska, zjistili archeologové. Zatím ale není jasné, jestli většinu cesty putoval po vodě, nebo po souši.
„Je překvapivé, že pochází z takové dálky,“ uvedla archeoložka Susan Greaneyová z britské Exeterské univerzity.
Více než sto let se vědci domnívali, že centrální pískovcový balvan Stonehenge – dlouho nazývaný „oltářní kámen“ – pochází z mnohem bližšího Walesu. Jedna loňská studie ale ukázala, že neodpovídá geologii tamních pískovcových útvarů.
Pro svůj aktuální výzkum nemohli experti na místě odebrat vzorky horniny, a tak místo toho analyzovali minerály v částech horniny, které byly nasbírány při dřívějších vykopávkách, z nichž některé se datují až do 40. let 19. století. Shodu nakonec našli v pískovcových útvarech v severovýchodním Skotsku, což je oblast, která zahrnuje i Orknejské ostrovy.
„Tento geologický otisk se neopakuje v žádné jiné oblasti sedimentů ve Velké Británii,“ upozornil geolog z Aberystwythské univerzity Nick Pearce, který je jedním ze spoluautorů studie.
Podle Greaneyové, která se na studii nepodílela, náročná logistika přesunu balvanu na tak velkou vzdálenost ukazuje vysokou úroveň koordinace a kulturního propojení mezi těmito dvěma oblastmi starověké Británie. Způsob transportu vědci zatím neznají, ale spekulují o možnosti přepravy po vodě. Ta by byla jednodušší a rychlejší než tažení po zemi – ani to se ale zatím nedá vyloučit.
Stonehenge byl postaven přibližně před pěti tisíci lety, přičemž kameny tvořící kruhy byly přivezeny v různých dobách a z různých oblastí, včetně Walesu. Jejich rozmístění umožňuje, aby v době letního slunovratu vycházelo slunce kamenným „oknem“. Dávný účel oltářního kamene, který leží naplocho v srdci Stonehenge a nyní je pod jinými kameny, nadále zůstává záhadou.
