Jihočeští biologové mohou jako první v republice sledovat šestsettisíckrát zvětšené buňky ve 3D

Pohledy do mikrosvěta získávají díky nejnovějšímu elektronovému mikroskopu, který právě začali používat vědci z Biologického centra Akademie věd ČR (BC AV ČR), nový – třetí – rozměr. Na rozdíl od ostatních elektronových mikroskopů, které umožňují získat pouze dvourozměrné zobrazení pozorovaného objektu, nový, vysoce rozlišovací rastrovací elektronový mikroskop Apreo VS dokáže vytvořit třírozměrný obraz vzorku.

Přístroj otevírá badatelům zcela nové možnosti, jak nahlédnout dovnitř nejmenších částí biologických objektů – buněk či jakýchkoli jiných biologických vzorků, a zjistit, jak jsou uvnitř uspořádány a jak fungují. Velkou předností mikroskopu je široký rozsah zvětšení, který začíná na zvětšení 20x, kdy lze zobrazit plošku 3 x 3 milimetry, a dosahuje až zvětšení šestsettisíckrát (600 000x).

„Kdybychom se při stejném zvětšení dívali ze Země na Měsíc, mohli bychom tam pozorovat objekty přibližně o velikosti tenisového míčku,“ uvádí příklad Jana Nebesářová, vedoucí Laboratoře elektronové mikroskopie na Biologickém centru AV ČR.

Díky vysokému rozlišení je možné vidět v pozorovaném vzorku detaily o velikosti kolem jednoho nanometru, jinými slovy jedné miliardtiny metru. Navíc je mikroskop vybaven speciálním krájecím zařízením v komoře vzorku, které odřezává ze vzorku tenké plátky s nepatrnou tloušťkou – zhruba od 20 nanometrů. 

„Pro představu: tloušťka běžného kancelářského listu papíru je přibližně 0,1 milimetru. Abychom z něj získali ultratenké řezy s tloušťkou 20 nanometrů, museli bychom jej nařezat na 5 tisíc plátků,“ říká Nebesářová.

Elektronový mikroskop Apreo VS
Zdroj: Biologické centrum AV ČR

Právě díky postupnému seřezávání vzorku a získání série zobrazení daného objektu lze pak sestavit trojrozměrný model. „Na povrchu vzorku se nasnímá vybraná oblast a odkrojí se další řez a opět se zaznamená další snímek dané oblasti. Tímto plně automatizovaným postupem se získá řada snímků, ze kterých je možné vytvořit třírozměrnou rekonstrukci studovaného biologického objektu, například celé buňky, prvoka nebo hlavičky rybí tasemnice,“ vysvětluje Nebesářová.

  • Laboratoř nemohla ČT24 poskytnout další fotografie pořízené tímto mikroskopem z důvodů copyrightu.

V České republice jde o první instalaci takto vybaveného rastrovacího elektronového mikroskopu a Laboratoř elektronové mikroskopie BC AV ČR se tímto zařadila mezi několik evropských pracovišť vybavených touto technikou. Vzhledem k ceně systému, která se pohybuje v řádu desítek milionů korun, bude mikroskop sloužit v servisním režimu mnoha vědeckým týmům. Největší příležitost využívat ho k řešení svých projektů budou mít výzkumníci a studenti Biologického centra AV ČR a Jihočeské univerzity.

Roztoč kleštík včelí
Zdroj: Biologické centrum AV ČR

Laboratoř elektronové mikroskopie BC AV ČR pod vedením Jany Nebesářové funguje už 28 let a za tu dobu si vydobyla mezinárodní prestiž. Kromě poskytování servisu vědeckým týmům laboratoř spolupracuje i s výrobci elektronových mikroskopů v Brně, jimž připravuje testovací biologické preparáty pro vývoj nových metod a techniky elektronové mikroskopie.

Česká republika patří ve výrobě elektronových mikroskopů mezi světové velmoci; vyrábí zhruba 30 procent světové produkce. Rastrovací elektronový mikroskop Apreo VS, instalovaný na Biologickém centru AV ČR, vyrobila v Brně firma Thermo Fisher Scientific.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...