Japonští vědci zkoumají ledovce, které odolávají změně klimatu

Místo aby ledovce v Tádžikistánu tály, mírně zvětšují svůj objem. Jde o světovou raritu. Jestli je to způsobeno například vlastnostmi ledu, nebo specifickými lokálními podmínkami, vědci zatím nevědí, ale snaží se to zjistit.

Japonský glaciolog Jošinori Iizuka, oblečený do oranžové zimní bundy, vstupuje do chladicí komory Hokkaidské univerzity. V místnosti s teplotou okolo minus padesáti stupňů Celsia odebírá vzorek ledovce z Tádžikistánu, který byl získán v rámci mezinárodního projektu zaměřeného na pochopení, proč tamní ledovce odolávají rychlému tání pozorovanému jinde ve světě, napsala agentura AFP.

„Kdybychom dokázali pochopit mechanismus, který stojí za nárůstem objemu ledu v této oblasti, mohli bychom tyto poznatky využít k ochraně všech ostatních ledovců na světě,“ věří profesor z Hokkaidské univerzity a ukazuje vzorek ledu o velikosti pěsti. „V ideálním případě by to mohlo dokonce pomoci jejich regeneraci,“ dodává. „Možná je to příliš ambiciózní, ale doufám, že naše studie lidem pomůže.“

V září odebrali vědci, včetně Iizuky, dva vzorky z jádra ledovce v pohoří Pamír v Tádžikistánu, v nadmořské výšce 5810 metrů. Jde o jedinou hornatou oblast na planetě, kde ledovce nejen odolávají tání, ale dokonce mírně rostou. Jev je známý jako „pamírsko-karákóramská anomálie“.

Led, který nehraje podle pravidel

Každý ze získaných vzorků byl odebrán z plochy o délce přibližně 105 metrů na délku. První vzorek byl odeslán do laboratoře Hokkaidské univerzity, kde se Iizuka společně s dalšími vědci snaží porozumět tomu, proč a jak ledovec odolal tání. Druhý z nich bude uchován v podzemním trezoru nadace Ice Memory na Antarktidě, která expedici podpořila společně se Švýcarským polárním institutem.

Někteří vědci pamírsko-karákóramskou anomálii připisují chladnému klimatu nebo zvýšené spotřebě vody v zemědělství v sousedním Pákistánu. To podle vědců generuje více vodní páry, která má za následek růst ledu.

Odebrané vzorky z ledovce však nabízejí první příležitost k vědeckému výzkumu tohoto jevu. „Informace z minulosti jsou klíčové,“ zdůrazňuje Iizuka. „Pochopením příčin neustálého hromadění sněhu od minulosti až po současnost můžeme objasnit, proč ledovec narůstal a dále narůstá,“ dodal.

Od listopadu, kdy vzorky dorazily do Japonska, jeho tým pracuje v chladicích komorách na analýze hustoty, orientace sněhových zrn a struktury ledových vrstev. Získaný led vypráví příběh o povětrnostních podmínkách v průběhu desetiletí, ba i staletí. Průhledná vrstva ledu naznačuje teplé období, kdy ledovec tál před opětovným zamrznutím, zatímco tenká vrstva naznačuje zhutněný sníh, což je užitečné pro odhad srážek. Stopy sopečného materiálu zase slouží jako časové značky.

Vědci doufají, že naleznou stopy staré až deset tisíc let, nebo dokonce starší, a to navzdory tomu, že velká část ledovce roztála při oteplení, které nastalo před asi šesti tisíci lety. Starověký led by mohl podle Iizuka určit, jaký druh sněhu v této oblasti padal před deseti tisíci lety a co obsahoval. „Mohli bychom studovat, kolik a jaké typy jemných částic byly v atmosféře během doby ledové. Opravdu doufám, že tam nějaký starodávný led je,“ dodal profesor.

Analýza trvá roky

Práce prozatím postupuje pomalu. Členové vědeckého týmu, jako je student univerzity Sora Jaginuma, pečlivě rozřezávají vzorek ledu na menší části. „Jádro ledovce je mimořádně cenné,“ zdůrazňuje Jaginuma. „Z tohoto jediného jádra provádíme řadu chemických a fyzikálních analýz,“ upřesňuje student. Vědecký tým doufá, že první výsledky zveřejní příští rok, řekl Iizuka.

Analýzy na Hokkaidské univerzitě však odhalí pouze některá tajemství ledu. S dalšími vzorky uloženými na Antarktidě bude možný další výzkum, například k určení, jak těžba historicky ovlivňovala kvalitu ovzduší, teplotu a srážky v regionu. „Můžeme pochopit, jak se životní prostředí Země vyvíjelo v reakci na činnost člověka,“ říká Iizuka.

V důsledku globálního oteplování způsobeného člověkem mizí každý rok tisíce ledovců a v příštích několika desetiletích tento trend bude pokračovat, uvádí studie zveřejněná v časopise Nature Climate Change. Vědci tvrdí, že pouze omezení oteplování může účinně zpomalit tání ledovců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 10 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 11 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 14 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...