Jak vzniká ideologie: vědci popsali pět českých dezinformačních profilů

Proruští postkomunisté, nevyhranění, antiruští demokraté, proukrajinští demokraté a obecně dezinformovaní, na takové skupiny rozdělili výzkumníci českou společnost. Studie vědců z Psychologického ústavu Akademie věd a Národního institutu SYRI se zabývala pohledem do politicko-psychologické mentality Čechů. Proti dezinformacím jsou podle studie odolnější racionální lidé s demokratickým smýšlením. O výsledcích studie informovala Akademie věd (AV ČR).

Vědci analyzovali odpovědi lidí na třicet otázek mapujících vztah respondentů k hoaxům a dezinformacím. Statistickou metodou pak odhalili hlavní myšlenkové proudy dezinformací: konspirace o covidu-19, proruské politické narativy, ekonomické narativy zaměřené proti Ukrajincům a přesvědčení o obecné vině ruských občanů za rusko-ukrajinskou válku. S těmito proměnnými pak pracovali v dalších fázích výzkumu.

„Nezajímaly nás průměrné hodnoty pro průměrného Čecha, spíše jsme se snažili objevit konkrétní typické dezinformační profily a profily, které dezinformacím úspěšně vzdorují,“ uvedla vedoucí výzkumu Martina Klicperová z Psychologického ústavu AV ČR.

Skoro polovinu vzorku tvořili nevyhranění dotázaní. Přes pětinu takzvaní proukrajinští demokraté a dále jim dosti podobný méně početný profil pracovně nazvaný antiruští demokraté. Těm do značné míry vytvořili protiváhu takzvaní proruští postkomunisté a další málo početný antisystémový profil obecně dezinformovaných občanů.

Různé skupiny dezinformovaných

Proukrajinští demokraté jsou podle studie odolní proti covidovým konspiracím, silně odmítají proruské politiky stejně jako ekonomické postoje související s rusko-ukrajinským konfliktem. Podobný profil mají i antiruští demokraté, liší se v postoji k vině Rusů. Podle antiruských demokratů by se obecně měla vina nebo alespoň odpovědnost Rusům přisuzovat, proukrajinští demokraté jsou v tomto ohledu váhavější.

Proruští komunisté dávají mírně za pravdu covidovým konspiracím, charakteristický je pro ně především souhlas s proruskými politickými narativy i antiukrajinskými ekonomickými názory, vinu Rusů rozhodně popírají.

Nevyhranění tvoří největší skupinu obyvatel, v průměru se ve všech kategoriích pohybují kolem středové nerozhodné pozice. „Ačkoli se prezentují v průměru opatrnicky, neznamená to ještě, že jsou všichni laxní k důležitým aspektům politického života a už vůbec ne, že by nebyli citliví a nepomáhali,“ řekla Klicperová.

Obecně dezinformovaní jsou problém

Naopak skupina obecně dezinformovaných je náchylná jak vůči covidovým konspiracím, tak vůči proruské politice. Podle vědkyně jsou tito lidé společensky frustrovaní a myšlenkově souzní spíše s kulturou slovanského východu. Podle vědkyně se jedná o méně vzdělané lidi, kteří mají značné mezery ve znalosti moderní české historie.

Otázky výzkumníci kladli průběžně v době, kdy byla témata aktuální, tedy covid v době pandemie a politická propaganda záhy po invazi. Studie má podle vědců pomoci pochopit, jací lidé podléhají dezinformacím a kdo jim naopak odolává.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 19 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 21 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 23 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...