Jak se počítají ekonomické dopady katastrof, jako je hurikán Harvey? Pomáhá věda

Stanovení prvních odhadů škod způsobených bouřemi je obecně velmi obtížná věda a Harvey je zvláště těžký případ. Déšť způsobený bouří v Texasu ještě neustal a již se objevily první odhady o tom, kolik miliard dolarů škod bouře způsobí.

Počáteční odhady pojišťovacích firem, jako Hannover Re, uváděly číslo tři miliardy USD (65,8 miliardy Kč). JP Morgan ve zprávě klientům odhadl, že pojišťovací průmysl přijde kvůli hurikánu o deset až 20 miliard dolarů, což z Harveyho dělá jeden z deseti nejdražších hurikánů v USA. Konzultační firma Enki Holdings, která počítá rizika a náklady různých přírodních katastrof, v pondělí odpoledne uvedla, že škody dosáhnou 30 miliard USD. Je však pravděpodobné, že ani jeden z těchto odhadů nakonec nebude přesný, píše server theatlantic.com.

Nahrávám video

„Je to docela obtížná práce – ve skutečnosti nevíte, jaká je situace,“ uvedl výzkumník z Postupimského institutu pro výzkum klimatických dopadů Tobias Geiger.

Exitují dva různé typy škod způsobených přírodními katastrofami – přímé škody, které jsou způsobeny poškozením fyzických struktur, jako budov a majetku uvnitř, a nepřímé škody, které jsou způsobené tím, že lidé přicházejí o příjmy a práci. Přímé i nepřímé škody se nejlépe počítají měsíce a roky po bouři, protože lidé požadují pojistné plnění, a pokud nejsou pojištěni, vědí, kolik peněz utratili za obnovu.

S odhady pomáhá věda

Desítky firem se však snaží odhadnout škody dříve, protože pro pojišťovny je užitečné znát potenciální náklady a protože vládní úředníci mohou nabídnout místním pomoc. Každá firma, která odhaduje škody z katastrof, má jinou metodu výpočtu. Enki například má počítačovou simulaci, která využívá zákonů fyziky, aby odhadla, co přírodní síly, jako vítr, vlny a povodně, udělají s majetkem, u kterého se předpokládá, že ho zasáhnou. Firma Risk Management Solutions vytvořila hurikánový model, který simuluje desítky tisíc potenciálních hurikánů. Za pomoci rychlosti větru dokáže vypočítat, jaké procento domů může být bouří poškozeno. K určení výše škody pak použije informace pojišťoven o hodnotě majetku.

Tyto modely jsou docela přesné, pokud zaznamenávají škody způsobené silnými větry a bouřemi. Ale Harvey není typický hurikán. Spíše než aby jen narazil na pobřeží a postupoval podél, prolétl do vnitrozemí a přetrval zde. Způsobil také obrovské povodně v Houstonu a okolí. Experimentální záplavové modely ukazují, že dopad Harveyho je čtyřikrát až pětkrát větší než u běžného hurikánu. Pokud by Harvey byl normální hurikán kategorie tři nebo čtyři, škody by byly kolem čtyř miliard dolarů, uvedl Chuck Watson z Enki Research. Problém podle něj je, že Harvey se přesunul do vnitrozemí a proměnil se v obrovskou, deštivou tropickou bouři.

Voda se špatně počítá

Ekonomové se nyní snaží vypočítat povodňové škody. To je však mnohem obtížnější vymodelovat než škody způsobené větrem, protože povodně jsou více závislé na dalších okolnostech a i malé faktory mohou povodně výrazně zhoršit. U povodňových odhadů je tak vždy velká nejistota.

V minulosti jsou dvě bouře, které je možné porovnat s Harveym při kalkulaci škod – hurikán Ike a tropická bouře Allison. Ike v roce 2008 podle Národního úřadu pro oceány a ovzduší (NOAA) způsobil škody za 30 miliard USD, což by dnes činilo 38,4 miliardy USD. Bouře Allison pak v roce 2001 způsobila v Texasu a Louisianě škody 8,5 miliardy USD, tedy v přepočtu na nynější stav 11,9 miliardy USD.

Skutečnost, že Houston je čtvrtým největším městem USA, také zvyšuje výši škod, protože bouři stojí v cestě více lidí a majetku. Loni mělo město 2,3 miliony obyvatel, o 18 procent více než v roce 2000.

Nová technika znamená větší škody

Prognostici také objevili, že každá nová bouře může způsobit náklady, které v minulosti nebyly problémem. Například hurikán Sandy způsobil dodatečné škody v řádu desítek milionů dolarů kvůli zničení vybavení jako serverů a finančních dokumentů uložených v suterénech některých poškozených budov. Náklady na věci jako dopravní značky a zábradlí se také často zvyšují mnohem rychleji, než se očekávalo. Watson odhadl, že náklady na výměnu dopravních značek a opravu škod na silnicích po hurikánu Katrina dosáhly 800 milionů USD.

Jediným světlým bodem by mohlo být, že nepřímé škody způsobené Harveym by nemusely být tak špatné. Studie z roku 2014, která sledovala dlouhodobý dopad na oběti hurikánu Katrina, ukázala, že Katrina vyhnala mnoho lidí z jejich domovů, ale nepoškodila jejich dlouhodobou ekonomickou perspektivu. Rok po hurikánu sice příjem průměrného poškozeného Katrinou byl nižší než u srovnatelné osoby žijící v jiném městě, v dalších letech však byl naopak příjem postižených Katrinou vyšší.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 2 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 4 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 7 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...