Itálii sežehne pes z podsvětí, v USA může padnout globální teplotní rekord. Zemi sevřelo horko

Víkend a začátek příštího týdne přinesou extrémní teploty nejen v Česku, ale také ve Středomoří, USA a Asii.

Letošní červenec přináší nejen do Česka řadu horkých dní. Tuto sobotu nás čeká zatím nejteplejší den letošního roku, kdy maxima můžou vyšplhat až na 37 °C. Jde sice o teploty mimořádně vysoké, i když například v roce 2007 v této době panovala podobná vedra.

I z hlediska proudění šlo o podobnou situaci, tedy o příliv velmi teplého původem tropického vzduchu ze severní Afriky od jihu až jihozápadu, který vyvrcholil před přechodem zvlněné studené fronty. Právě takovéto povětrnostní situace jsou pro velmi vysoké teploty v Česku s maximy šplhajícími i nad 35 °C typické, a zasloužily se i o rekordně vysokou teplotu 40,4 °C z 20. srpna 2012 v Dobřichovicích.

Aktuální horké počasí v Česku po sobotním vrcholu sice dozná určité zmírnění, přesto teploty až do poloviny příštího týdne budou místy překračovat tropickou třicítku. Jinými slovy: bude pokračovat nadprůměrně teplé počasí, které nás provází po většinu letošního července. Vysoké teploty představují značnou zátěž pro organismus, zejména starších lidí a menších dětí, nicméně česká vedra poněkud blednou při pohledu na ta, která v těchto dnech a týdnech panují v jiných částech světa.

Pekelný pes ve Středomoří

Mimořádně teplé počasí zažívají obyvatelé i návštěvníci většiny zemí ve Středomoří. Příčinou je stabilní tlaková výše vyplněná teplým vzduchem původem z Afriky, který se vlivem intenzivních paprsků při jasném nebi dál prohřívá.

Očekávaná odchylka průměrné denní teploty vzduchu v polovině příštího týdne v Evropě – hlavně na jihu Itálie dosáhne až 10 °C
Zdroj: Climatereanalyzer.or

Tyto stabilní a mohutné tlakové výše se v angličtině označují jako takzvaný heat dome (termín se začal častěji používat v roce 2021 po extrémní vlně veder v Kanadě a USA, český překlad není ustálen). Tím se chce vyjádřit, že teplý vzduch je „uvězněn“ pod jakousi mohutnou kopulí, odkud nemůže uniknout – jde ale opravdu jen o symbolické vyjádření, neboť systémy s různými vzduchovými hmotami nejsou vzájemně neproniknutelně odděleny. Výsledkem působení této tlakové výše jsou extrémně vysoké teploty šplhající nejen nad 30 °C, ale místy i nad 40 °C.

Ve Španělsku v uplynulých dnech padaly červencové rekordy, v provincii Almeria teploty vyšplhaly až k 45 °C. Mimořádně vysoké jsou často i noční teploty, tropické noci nejsou výjimkou a při silnějším větru v kopcovitém terénu, kdy dochází ke vzniku fénu, můžou i noční teploty zůstat nad 30 stupni.

Horký vzduch v polovině týdne zasáhl také Balkán, teploty nad 38 °C zaznamenali v Srbsku, Rumunsku, Bulharsku nebo Severní Makedonii a samozřejmě také v Řecku, kde maxima přesáhla 40 °C. A právě horké počasí na jihovýchodě Evropy je i důvodem pojmenovaní tlakové výše přinášející tato vedra jako Cleon – standardně se přitom pojmenovávají spíše jen tlakové níže. Zatímco na severní a severozápadní Balkán přinesla zvlněná studená fronta, která Česko ovlivňovala ve středu a ve čtvrtek, drobné zmírnění vedra, na jihu Balkánu se fronta neprojeví a teploty kolem nebo přes 40 °C budou zřejmě pokračovat nejméně deset dnů.

K nejhůř zasaženým oblastem současnou vlnou veder ale patří jižní polovina Itálie, a to včetně Sicílie a Sardinie, pro které italští meteorologové vydali dokonce výstrahu s nejvyšším stupněm nebezpečí, teploty tedy budou přesahovat 38 °C. Ve vnitrozemí ale půjde spíš o teploty šplhající na 40 až 45 °C, přičemž vrchol veder se čeká v první polovině příštího týdne. Nicméně některé oblasti hlavně na Sicílii by podle současných předpokladů mohly zažít až 10 dnů v řadě s maximy kolem nebo přes 40 °C.

Úterní maxima v Itálii místy přesáhnou 40 °C, v nejteplejších lokalitách zřejmě i 45 °C
Zdroj: www.wetterzentrale.de

Úplně vyloučeno není ani dosažení či dokonce překročení nejvyšší italské teploty 48,8 °C z 11. srpna 2021. Vlna veder už si také vysloužila pojmenování Cerberus – podle pekelného podsvětního psa z antické mytologie. Úlevu od vedra nepřinesou ani noci, kdy teploty můžou zůstávat nad hodnotou 25 stupňů. Horké a slunečné počasí také prohloubí sucho a zvýší nebezpečí požárů prakticky v celé jižní Evropě včetně Balkánu.

Ještě tepleji je na severu Afriky, odkud horký vzduch proniká právě do Středomoří a jižní Evropy. Od Maroka po Alžírsko teploty šplhají až na 48 nebo i 49 stupňů, i zde jsou překonávány měsíční teplotní rekordy.

Padne světový rekord?

Nicméně dlouhotrvající urputné vlny veder trápí i obyvatele v řadě dalších oblastí na světě – například ve střední Asii, od Íránu (tam v minulých dnech teplota přesáhla 50 °C a brutální vedra panují i v horských oblastech), přes Turkmenistán (46 °C) a Kazachstán (až 45 °C) až do přilehlých oblastí Sibiře. Letošní první padesátka je v nejbližších dnech možná také v severozápadních oblastech Číny (Turpan).

Rekordně teplé týdny až měsíce mají za sebou i Mexiko a Karibik, což mimochodem znamená i nejteplejší vodu v Karibském moři pro tuto roční dobu od začátku družicových pozorování. Teplý vzduch proniká i nad jihozápad USA od Kalifornie přes Nevadu, části Utahu po Arizonu, kde během tohoto víkendu budou teploty až o 10 °C vyšší, než je obvyklé. V Údolí smrti by nedělní maximum mohlo dosáhnout téměř 54 °C, což je hodnota na úrovni dosavadního spolehlivého maxima z této stanice (a současně i z celého světa).

A velmi teplo zůstává v částech Kanady včetně oblastí v blízkosti polárního kruhu – na stanici Norman Wells na 65. rovnoběžce maximum v minulých dnech vyšplhalo až k 37,9 °C – což je mimochodem o desetinu vyšší hodnota než nejvyšší teplota v mnohem jižnější Ottawě.

Teplotní rekordy souvisejí se zesilujícím vlivem lidské činnosti, především neklesající produkcí skleníkových plynů. K tomu aktuálně přispívá i sílící jev El Niño. Právě proto lze čekat, že v příštích týdnech a měsících zažijeme další a v některých oblastech i bezprecedentní vlny veder.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 3 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 5 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 8 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...