Island zasáhly tisíce drobných zemětřesení. Může to být předzvěst něčeho většího, varují vědci

Poloostrov Reykjanes na jihozápadě Islandu v posledních pěti dnech zasáhl intenzivní seismický roj – několik tisícovek malých zemětřesení, která mohou být předzvěstí většího sopečného výbuchu. S odkazem na islandský meteorologický úřad (IMO) o tom informovala agentura Reuters.

Island leží mezi eurasijskou a severoamerickou tektonickou deskou, které se od sebe vzdalují rychlostí přibližně dva centimetry za rok. V důsledku toho ostrov zažívá častá zemětřesení, ovšem i když zde k mírným otřesům dochází prakticky denně, aktuální seismický roj, tedy série zemětřesení v relativně malé oblasti a v krátkém čase, byl rozsáhlejší, než je obvyklé.

„Tato zemětřesení jsou varovným signálem, součástí dlouhodobějšího příběhu, kdy víme, že vstupujeme do přípravné fáze k příští (vulkanické) erupci,“ řekl agentuře Reuters vedoucí oddělení výzkumu IMO Matthew Roberts.

Tato zemětřesení vznikala v hloubce až pěti kilometrů a způsobilo je dlouhodobé hromadění magmatu, v němž narůstá tlak a které se nyní zvolna posouvá k zemskému povrchu, dodal Roberts. Nejbližším obydleným místem je Grindavík, rybářské městečko s přibližně dvěma tisíci obyvateli, které leží asi 40 kilometrů jihozápadně od hlavního města Reykjavíku.

V jiné, neobydlené části poloostrova naposledy vybuchla sopka letos v červenci, přičemž také tomuto výbuchu předcházely četné menší otřesy. Od roku 2021 šlo již o třetí erupci v této oblasti, která je ohniskem sopečné a seismické aktivity a leží v blízkosti mezinárodního letiště. 

Podle meteorologů se tak nyní možná rozvíjí čtvrtá erupce, ačkoli předpovídat načasování sopečných výbuchů je obtížné. „Z mého pohledu vědce a člověka, který tuto aktivitu velmi pozorně sleduje, bych řekl, že k erupci pravděpodobně dojde během příštích dvanácti měsíců,“ řekl Roberts. V neděli odpoledne vědci poprvé potvrdili, že se oblast začíná i pomalu vyklenovat směrem nahoru, asi o tři centimetry. Pondělní měření to potvrdila

Otřesy pokračují i v pondělí odpoledne, tentokrát otřesem o síle asi 3,8 nedaleko Reykjavíku.

Nejsilnější ze zemětřesení z minulých tří dnů dosáhlo 4,5 stupně Richterovy škály a asi 15 otřesů mělo sílu 3,0 stupně nebo vyšší, uvedl IMO. Člověk je schopen pocítit otřesy přesahující 2,5 stupně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...