Írán se pokusil dopravit na oběžnou dráhu satelit. Neuspěl

Írán se v úterý bez úspěchu pokusil vyslat do vesmíru družici. Kvůli potížím nosné rakety se ji nepodařilo dopravit na oběžnou dráhu, oznámila agentura Reuters.

Prezident Hasan Rouhání minulý týden ohlásil, že Írán má v plánu v nejbližší době vypustit dva satelity s pomocí raket domácí výroby. USA a další kritici Íránu to označili za porušení rezoluce Rady bezpečnosti OSN, protože Írán využije balistickou technologii.

„Dnes ráno se podařil start rakety Basír se satelitem Pajám. Bohužel ale satelit nebyl dopraven na oběžnou dráhu,“ řekl íránský ministr pro telekomunikaci Mohammed Džavád Azarí Džahromí. Raketa podle něj v posledním stadiu letu nedosáhla potřebné rychlosti.

Ministr neobjasnil příčinu potíží rakety, ale řekl, že íránští vědci budou na vývoji dále pracovat. Podle státní televize měla družice obíhat Zemi na dráze vzdálené asi 600 kilometrů.

Druhý pokus se chystá

Druhý satelit, který Íránci chtěli vypustit, se jmenuje Dústí. Agentura AP píše, že není jasné, do jaké míry úterní neúspěch ovlivní vyslání druhého satelitu. Džahromí řekl, že se Írán pokusí dostat i tuto družici na oběžnou dráhu, termín ale neupřesnil.

Íránci většinou plánují podobné akce prezentující jejich technologickou vyspělost na únor, na nějž připadá výročí islámské revoluce. Letos uplyne od tohoto historického milníku 40 let.

Za úmysl vypustit satelity kritizovala Írán kromě USA také Francie. Podle obou zemí tím Teherán porušuje podmínky rezoluce z roku 2015, která vyzývá Írán, aby osm let nevyvíjel balistické rakety schopné nést jaderné hlavice. Íránci poslali do vesmíru svůj první vědecký a telekomunikační satelit domácí výroby v roce 2009, kdy si Írán připomenul 30. výročí islámské revoluce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...