Indičtí říční delfíni rychle vymírají. Ohrožuje je pokrok i pytláci

Nejdelší a nejposvátnější indická řeka Ganga je domovem šesti tisíc říčních delfínů. Jejich přežití je ale ohroženo, píše britský server BBC.

Tito delfíni se nechovají jako ti v oceánech. Nevyskakují z vody ve velkolepých obloucích, nevynořují se na dlouhé intervaly ani neplavou ve vodorovné poloze. Místo toho plavou bokem, většinu času tráví pod vodou, mají dlouhé čenichy a jsou téměř úplně slepí. Delfínovec ganžský je vzácný druh říčního delfína, jehož domovinou je právě Ganga a přilehlé jihoasijské vodní toky.

Podle nového průzkumu žije v indických řekách asi 6327 říčních delfínů – 6324 delfínovců ganžských a pouze tři delfíni induští. Většina delfínů induských se vyskytuje v Pákistánu, protože řeka Indus, podle níž jsou pojmenovaní, protéká oběma jihoasijskými zeměmi.

Oba tyto druhy delfínů jsou Mezinárodním svazem ochrany přírody (IUCN) klasifikovány jako ohrožené. Výzkumníci z Indického institutu pro divokou přírodu v letech 2021 až 2023 zkoumali 58 řek v deseti státech, aby vytvořili první komplexní přehled o počtu indických říčních delfínů.

Pravěcí delfíni

Původ delfínovců ganžských je stejně fascinující jako samotní tvorové. Vědci je často nazývají „živoucími fosiliemi“ a tvrdí, že se vyvinuli z mořských předků starých miliony let. Když moře kdysi zaplavilo nízko položené oblasti jižní Asie, tito delfíni se přestěhovali do vnitrozemí, a když vody ustoupily, zůstali na místě. Postupem času se přizpůsobili kalným, mělkým řekám a vyvinuli si vlastnosti, které je odlišují od jejich příbuzných žijících v oceánu.

Podle odborníků má nový průzkum zásadní význam pro sledování populací říčních delfínů. Od roku 1980 uhynulo nejméně pět set delfínovců. Mnoho z nich se náhodně chytilo do rybářských sítí nebo bylo usmrceno úmyslně, což zvýrazňuje trvalé ohrožení tohoto druhu.

Delfínovec
Zdroj: Wikimedia Commons/Christina H Lockyer a Gill T Braulik (CC-BY-SA-2.0)

Ochránce přírody Ravindra Kumár Sinha říká, že až do začátku roku 2000 bylo povědomí o říčních delfínech velmi malé. V roce 2009 byl delfínovec ganžský prohlášen indickým národním vodním živočichem, aby se podpořila jeho ochrana.

Ochránci přírody však tvrdí, že je před nimi ještě dlouhá cesta.

Delfínovci na kuchyňském stole

Delfínovce nadále loví pytláci na maso a tuk, z něhož se získává olej, který se používá jako rybářská návnada. Jindy se srazí s lodí nebo se zachytí do rybářských vlasců a uhynou.

Podle indických zákonů o ochraně přírody je náhodné nebo cílené zabití delfínovců ganžských považováno za pytláctví a hrozí za ně přísné tresty. Mnozí chudí rybáři se proto mršin v tichosti zbavují, aby nedostali pokutu. Říční výletní turistika, která se v Indii v posledním desetiletí rozmohla, jejich přirozené prostředí také ohrožuje. Na řekách Ganga a Brahmaputra se plaví desítky výletních lodí.

Kvůli špatnému zraku a pomalé rychlosti se delfínovci ganžští obzvláště snadno srazí s loděmi a jinými překážkami. K jejich zranitelnosti přispívá i pomalý reprodukční cyklus – dospívají mezi šestým a desátým rokem života a samice rodí obvykle jen jedno mládě za dva až tři roky.

Sinha ale doufá, že říční delfíni mají v Indii budoucnost. „Velkou roli při záchraně delfínů sehrály vládní iniciativy. Udělalo se toho hodně, ale je třeba udělat ještě mnohem víc,“ říká ochránce přírody.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 7 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 9 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 12 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...