Hlubokomořská těžba likviduje život na dně oceánů. Její regulace stále chybí

Zdá se, že v místech, kde firmy provádějí hlubokomořskou těžbu, vede tato činnost k poklesu populací živočichů. Dopad tohoto kontroverzního odvětví na mořské ekosystémy tak může být horší, než se dosud předpokládalo. Vědci varují, že může trvat desítky let, než budou plně známy důsledky této metody získávání surovin ze dna oceánů.

Podle analýzy mořského dna provedené po testovacích vrtech v roce 2020 v Japonsku, kde se uskutečnila první úspěšná těžba kobaltové kůry z podmořských hor, byl v těchto místech o rok později zaznamenán úbytek živočichů jako jsou ryby a krevety. V důsledku těžby jich ubylo i v oblastech, kde se suroviny z mořského dna netěžily.

Tato zjištění mají „velký význam“ pro osoby s rozhodovací pravomocí, které vyjednávají o předpisech týkajících se návrhů na hlubokomořskou těžbu, řekl ekolog Travis Washburn.

„Možná budeme muset rozšířit naše představy o tom, jaké jsou dopady hlubinné těžby,“ dodal Washburn, jehož práce se zaměřuje na takzvanou bentickou zónu – tedy na dno oceánů. „Má to velké důsledky, pokud v současné době považujeme některé lokality za neovlivněné nebo kontrolní, ve skutečnosti se mění v důsledku nepřímých dopadů těžby,“ upozornil.

Tým vědců analyzoval údaje japonských důlních inženýrů o podmořské hoře Takujo-Daigo. Rok po zkušební těžbě vědci zaznamenali 43procentní pokles hustoty ryb a krevet v oblastech přímo zasažených znečištěním sedimentů a 56procentní pokles v okolních oblastech.

„Je snadné předpokládat, že jakmile se ocitnete mimo zónu úložiště surovin, nebudou žádné dopady těžby,“ řekl Washburn. „Pokud však někteří živočichové opustí i okrajovou oblast úložiště, rozšíří se tím celková oblast dopadu,“ dodal.

Washburn varoval před uspěcháním těžby z mořského dna a dodal, že může trvat desítky let, než bude znám plný dopad na oceánské ekosystémy.

Komerční těžba není regulovaná

Mezinárodní úřad pro mořské dno (ISA), instituce OSN, která tuto činnost v mezinárodních vodách reguluje a striktně kontroluje veškeré těžařské aktivity, se teprve musí dohodnout na předpisech, kterými se toto odvětví bude řídit. Do 9. července měl tento orgán přijmout nové předpisy. Nedošlo k tomu, komerční hlubinná těžba tedy pokračuje bez nových pravidel.

„Využijte všechny údaje, které máme v současné době k dispozici. Je toho ještě tolik, co nevíme, ale na některé z těchto otázek budeme pravděpodobně hledat odpovědi až za desítky let,“ varoval Washburn představitele úřadu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 8 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 10 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 13 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...