Globální oteplování ohrožuje pouť do Mekky. Věřícím hrozí smrtící kombinace horka a vlhka

V tomto týdnu probíhá hadždž, tradiční pouť muslimů do jejich nejposvátnějšího místa, do saúdskoarabské Mekky. Ačkoliv letos je počet účastníků kvůli koronaviru výrazně omezen, jindy se tohoto pětidenního svátku účastní kolem dvou milionů lidí. Takové množství poutníků na jednom místě může působit určité problémy a v minulosti už bylo i důvodem několika tragédií. A k nim může – pro někoho možná překvapivě – přispět i specifické podnebí této oblasti, přičemž jeho negativní projevy změna klimatu nejspíš dál prohloubí.

Mekka leží ve vnitrozemí, od Rudého moře je vzdálena asi sedmdesát kilometrů. Ale právě Rudé moře je zdrojem vlhkého vzduchu, který často proniká do nitra Arabského poloostrova, a to až do oblasti Mekky. Tento vlhký vzduch bývá často doprovázen velmi vysokými teplotami. A kombinace vysoké teploty a vlhkosti ve výsledku znamená značnou tepelnou zátěž pro lidi pobývající v takovém prostředí.

Mekka leží 70 kilometrů od Rudého moře
Zdroj: ČT24

Pro vyjádření této zátěže lze využít různých charakteristik, jako je například pocitová teplota. V poslední době se ale často využívá i takzvané vlhké teploty, tedy té měřené pomocí teploměru, jehož čidlo je obaleno tkaninou napuštěnou destilovanou vodou, detaily lze nalézt v tomto článku. Tato teplota stoupá s rostoucí teplotou vzduchu i rostoucí relativní vlhkostí.

  • 1987 – Začaly střety íránských šíitských poutníků se saúdskoarabskou policií, při kterých zahynulo 402, podle íránských zdrojů 650 lidí (z toho 275 Íránců), a zraněno bylo 648 osob.
  • 1990 – V tunelu v údolí Miná zahynulo 1426 muslimských poutníků. Byli ušlapáni ve zmatku, jenž vznikl po výpadku ventilace.
  • 1994 – Při rituálním obřadu kamenování satana se stalo obětí tlačenice 270 poutníků.
  • 1997 – V poutnických táborech u Mekky zahynulo při požáru 343 lidí a přes 1500 bylo zraněno.
  • 2004 – Při obřadu kamenování satana v údolí Míná zemřelo v tlačenici 251 poutníků.
  • 2006 – Při tlačenici během obřadu kamenování satana zahynulo 364 poutníků a přes 300 dalších bylo zraněno.

Během letošní poutě hadždž je počasí relativně snesitelné, maxima šplhají na 36 až 40 stupňů a vlhká teplota zůstává pod úrovní 24,6 °C. Což je hranice, kterou americká povětrnostní služba označuje jako nebezpečnou. Pozorování ale ukazují, že za posledních 35 let došlo v Mekce během hadždže k nárůstu vlhké teploty o víc než dva stupně, což je výrazně nad celosvětovým růstem a může za to právě změna klimatu a vliv člověka. V minulých letech už – na rozdíl od letošního roku – občas došlo k překročení výše zmíněné nebezpečné úrovně vlhké teploty.

Poutníci přitom během pětidenní cesty musejí strávit několik desítek hodin ve venkovním prostředí, kde není k dispozici klimatizace a často je jen omezená možnost stínu. A to znamená především pro starší účastníky značnou a potenciálně nebezpečnou zátěž, která může vést až ke kolapsu organismu. A nejen to, extrémní tepelná zátěž zvyšuje také agresivitu lidí. A to může přispět i k davové panice. Mimochodem 24. září 2015 při takové události zahynulo přes dva tisíce poutníků. A vlhká teplota tehdy vyšplhala na 27,3 °C, tedy bohatě přesáhla onu nebezpečnou úroveň.

Vývoj vlhké teploty během roku
Zdroj: Na základě údajů v https://agupubs.onlinelibrary.wiley.com/doi/abs/10.1029/2019GL083686

Nebezpečná kombinace faktorů

Hadždž je pohyblivým svátkem, většinou připadá na měsíce květen až červenec. Ale v období 2045 až 2053 a 2079 až 2086 to bude srpen až říjen. Což ale jsou měsíce, kdy v Mekce panují nejméně příznivé podmínky – vysoké teploty vzduchu a západní vítr, který přináší vlhký vzduch z Rudého moře. Během následujících dekád přitom vzhledem k pokračujícímu oteplování hrozí častější epizody s výskytem vysokých vlhkých teplot – ty by už kolem poloviny století mohly během hlavní muslimské pouti přesáhnout dokonce hranici 29,1 °C – označovanou jako extrémní nebezpečí.

A velmi pravděpodobné jsou přitom i teploty vzduchu přesahující padesát stupňů. Vše samozřejmě záleží na dalším vývoji emisí, respektive koncentraci skleníkových plynů. I v případě optimistického scénáře je však během poutí v polovině století víc než devadesátiprocentní pravděpodobnost překročení úrovně nebezpečí (tedy 24,6 °C). 

Projekce vlhké teploty
Zdroj: Agupubs.onlinelibrary.wiley.com

Existuje řešení?

Nabízí se otázka, jak se tyto očekávané změny klimatu a podmínek počasí promítnou do konkrétní podoby pouti. Zde je namístě podotknout, že lze očekávat rostoucí zájem o návštěvu Mekky s ohledem na zvyšující se počet muslimů na světě. Možných strategií je víc, například odložit návštěvu na klimaticky příznivější měsíce.

Na straně organizátorů pak stojí výzva v podobě snahy co nejlépe ochránit návštěvníky před dopady nepříznivého počasí (zchlazování, stínění a podobně). A samozřejmě se nabízí i varianta pro nejméně příznivé období vyhradit Mekku pouze pro návštěvu věřících v dobrém zdravotním stavu, kterým v horkém a vlhkém prostředí nehrozí kolaps.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 12 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
včera v 20:56

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
včera v 14:54

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
včera v 12:05

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
včera v 11:20

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
včera v 10:59

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
včera v 08:25
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...