Globální oteplování ohrožuje pouť do Mekky. Věřícím hrozí smrtící kombinace horka a vlhka

V tomto týdnu probíhá hadždž, tradiční pouť muslimů do jejich nejposvátnějšího místa, do saúdskoarabské Mekky. Ačkoliv letos je počet účastníků kvůli koronaviru výrazně omezen, jindy se tohoto pětidenního svátku účastní kolem dvou milionů lidí. Takové množství poutníků na jednom místě může působit určité problémy a v minulosti už bylo i důvodem několika tragédií. A k nim může – pro někoho možná překvapivě – přispět i specifické podnebí této oblasti, přičemž jeho negativní projevy změna klimatu nejspíš dál prohloubí.

Mekka leží ve vnitrozemí, od Rudého moře je vzdálena asi sedmdesát kilometrů. Ale právě Rudé moře je zdrojem vlhkého vzduchu, který často proniká do nitra Arabského poloostrova, a to až do oblasti Mekky. Tento vlhký vzduch bývá často doprovázen velmi vysokými teplotami. A kombinace vysoké teploty a vlhkosti ve výsledku znamená značnou tepelnou zátěž pro lidi pobývající v takovém prostředí.

Mekka leží 70 kilometrů od Rudého moře
Zdroj: ČT24

Pro vyjádření této zátěže lze využít různých charakteristik, jako je například pocitová teplota. V poslední době se ale často využívá i takzvané vlhké teploty, tedy té měřené pomocí teploměru, jehož čidlo je obaleno tkaninou napuštěnou destilovanou vodou, detaily lze nalézt v tomto článku. Tato teplota stoupá s rostoucí teplotou vzduchu i rostoucí relativní vlhkostí.

  • 1987 – Začaly střety íránských šíitských poutníků se saúdskoarabskou policií, při kterých zahynulo 402, podle íránských zdrojů 650 lidí (z toho 275 Íránců), a zraněno bylo 648 osob.
  • 1990 – V tunelu v údolí Miná zahynulo 1426 muslimských poutníků. Byli ušlapáni ve zmatku, jenž vznikl po výpadku ventilace.
  • 1994 – Při rituálním obřadu kamenování satana se stalo obětí tlačenice 270 poutníků.
  • 1997 – V poutnických táborech u Mekky zahynulo při požáru 343 lidí a přes 1500 bylo zraněno.
  • 2004 – Při obřadu kamenování satana v údolí Míná zemřelo v tlačenici 251 poutníků.
  • 2006 – Při tlačenici během obřadu kamenování satana zahynulo 364 poutníků a přes 300 dalších bylo zraněno.

Během letošní poutě hadždž je počasí relativně snesitelné, maxima šplhají na 36 až 40 stupňů a vlhká teplota zůstává pod úrovní 24,6 °C. Což je hranice, kterou americká povětrnostní služba označuje jako nebezpečnou. Pozorování ale ukazují, že za posledních 35 let došlo v Mekce během hadždže k nárůstu vlhké teploty o víc než dva stupně, což je výrazně nad celosvětovým růstem a může za to právě změna klimatu a vliv člověka. V minulých letech už – na rozdíl od letošního roku – občas došlo k překročení výše zmíněné nebezpečné úrovně vlhké teploty.

Poutníci přitom během pětidenní cesty musejí strávit několik desítek hodin ve venkovním prostředí, kde není k dispozici klimatizace a často je jen omezená možnost stínu. A to znamená především pro starší účastníky značnou a potenciálně nebezpečnou zátěž, která může vést až ke kolapsu organismu. A nejen to, extrémní tepelná zátěž zvyšuje také agresivitu lidí. A to může přispět i k davové panice. Mimochodem 24. září 2015 při takové události zahynulo přes dva tisíce poutníků. A vlhká teplota tehdy vyšplhala na 27,3 °C, tedy bohatě přesáhla onu nebezpečnou úroveň.

Vývoj vlhké teploty během roku
Zdroj: Na základě údajů v https://agupubs.onlinelibrary.wiley.com/doi/abs/10.1029/2019GL083686

Nebezpečná kombinace faktorů

Hadždž je pohyblivým svátkem, většinou připadá na měsíce květen až červenec. Ale v období 2045 až 2053 a 2079 až 2086 to bude srpen až říjen. Což ale jsou měsíce, kdy v Mekce panují nejméně příznivé podmínky – vysoké teploty vzduchu a západní vítr, který přináší vlhký vzduch z Rudého moře. Během následujících dekád přitom vzhledem k pokračujícímu oteplování hrozí častější epizody s výskytem vysokých vlhkých teplot – ty by už kolem poloviny století mohly během hlavní muslimské pouti přesáhnout dokonce hranici 29,1 °C – označovanou jako extrémní nebezpečí.

A velmi pravděpodobné jsou přitom i teploty vzduchu přesahující padesát stupňů. Vše samozřejmě záleží na dalším vývoji emisí, respektive koncentraci skleníkových plynů. I v případě optimistického scénáře je však během poutí v polovině století víc než devadesátiprocentní pravděpodobnost překročení úrovně nebezpečí (tedy 24,6 °C). 

Projekce vlhké teploty
Zdroj: Agupubs.onlinelibrary.wiley.com

Existuje řešení?

Nabízí se otázka, jak se tyto očekávané změny klimatu a podmínek počasí promítnou do konkrétní podoby pouti. Zde je namístě podotknout, že lze očekávat rostoucí zájem o návštěvu Mekky s ohledem na zvyšující se počet muslimů na světě. Možných strategií je víc, například odložit návštěvu na klimaticky příznivější měsíce.

Na straně organizátorů pak stojí výzva v podobě snahy co nejlépe ochránit návštěvníky před dopady nepříznivého počasí (zchlazování, stínění a podobně). A samozřejmě se nabízí i varianta pro nejméně příznivé období vyhradit Mekku pouze pro návštěvu věřících v dobrém zdravotním stavu, kterým v horkém a vlhkém prostředí nehrozí kolaps.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...