Francie úplně zakázala věčné chemikálie v kosmetice i dalších výrobcích

Francie jako první evropská země zavedla přísné zákazy takzvaných věčných chemikálií, které prokazatelně poškozují lidské zdraví. Musí zmizet odevšad, kde se dají nahradit něčím bezpečnějším.

Od začátku nového roku 2026 začal ve Francii platit přísný zákaz všech věčných chemikálií v kosmetice a také ve většině oblečení. Podle francouzské vlády už existuje dostatek důkazů o tom, jak tyto látky škodí přírodě, ale i lidskému zdraví.

Jako „věčné chemikálie“ se označují takzvané Per- a polyfluoroalkylové látky známé také pod zkratkou PFAS. Jedná se o uměle vyráběné chemikálie používané od konce 40. let 20. století k hromadné výrobě nepřilnavých, voděodolných a odolných materiálů, jež se používají při povrchových úpravách. Objevují se díky tomu prakticky všude – od pánví přes deštníky až po koberce a zubní nitě.

Vzhledem k tomu, že PFAS se rozkládají extrémně dlouho – a právě to jim dalo přezdívku „věčné“ – pronikly do půdy a podzemních vod a odtud do potravinového řetězce a pitné vody. Vědci je odhalili už téměř všude na Zemi, od vrcholu Mount Everestu až po lidskou krev, a dokonce i mozek: bohužel dokáží pronikat i takzvanou hematoencefalickou bariérou, která jinak orgán myšlení chrání před většinou hrozeb.

A vzhledem ke své odolnosti se pak tyto látky na místě, kam se dostanou, hromadí. Dlouhodobé vystavení i nízkým dávkám těchto chemikálií se spojuje s poškozením jater, vysokým cholesterolem, sníženou imunitní odpovědí, nízkou porodní hmotností a několika druhy rakoviny.

Co se mění

Francouzský zákon, schválený zákonodárci v únoru, zakazuje od ledna 2026 výrobu, dovoz nebo prodej jakéhokoli produktu, pro který už existuje alternativa k PFAS. Patří mezi ně kosmetika a lyžařské vosky, ale také oblečení obsahující tyto chemikálie, s výjimkou některých „nezbytných“ průmyslových textilií, kde doposud neexistuje funkční náhrada.

Zákaz se také netýká vojenské techniky, kde jsou PFAS například v letectví také zatím nenahraditelné. Objevily se i další výjimky, kde by zákaz příliš poškodil některý sektor: například zákaz nepřilnavých pánví byl z návrhu zákona odstraněn po intenzivním lobbování ze strany majitelů francouzského výrobce Tefal.

Zákaz není všechno: francouzské úřady budou také nadále situaci přísně sledovat a budu kontrolovat, jestli se PFAS odněkud do oběhu přece jenom i nadále nedostávají – toho chtějí dosáhnout tím, že budou pravidelně testovat pitnou vodu na přítomnost všech druhů PFAS.

Amerika a Čína hrají podle jiných pravidel

PFAS existují tisíce různých druhů a některé z nich jsou od roku 2019 zakázané na základě Stockholmské úmluvy o perzistentních organických znečišťujících látkách. Tuto dohodu sice podepsala drtivá většina planety, má přes 150 signatářů – ale nejsou mezi nimi Čína ani Spojené státy. Tedy země, kde se spousta produktů s těmito chemikáliemi vyrábí a pak prodává na světových trzích.

Mezi nimi je i kyselina perfluorooktanová (PFOA), kterou od 50. let 20. století používá americká společnost DuPont k výrobě nepřilnavého teflonového povlaku pro textilie a další běžné spotřební výrobky. Stockholmská úmluva také zakazuje kyselinu perfluorooktansulfonovou (PFOS), kterou používá jako impregnační prostředek americká skupina 3M.

Několik amerických států, včetně Kalifornie, zavedlo od roku 2025 zákaz úmyslného používání PFAS v kosmetice a několik dalších států se ji chystá následovat v roce 2026.

Zbytek světa

Dánsko zakáže používání PFAS v oděvech, obuvi a některých spotřebních výrobcích s impregnačními prostředky od 1. července 2026. V obalech potravin Dánsko zakázalo používání PFAS od roku 2020.

Evropská unie zkoumá možný zákaz používání PFAS ve spotřebních výrobcích, ale zatím takový předpis nepředložila ani nezavedla.

Česká republika se řídí pravidly Evropské unie, která se pak přejímají do vyhlášek a nařízení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...