Fotograf v Alpách náhodou objevil Údolí dinosaurů s tisíci stop

V národním parku Stelvio v italském regionu Lombardie fotograf přírody náhodou objevil otisky, ze kterých se následně vyklubaly tisíce stop dinosaurů. Paleontologové jejich stáří odhadují na 210 milionů let. Nález považují za největší svého druhu v Alpách a za jeden z nejvýznamnějších na světě.

Paleontolog Cristiano Dal Sasso z přírodovědného muzea v Miláně uvedl, že stopy zřejmě zanechali velcí býložraví dinosauři, kteří se pohybovali ve stádech. Stopy, z nichž některé vykazují detaily jako prsty či drápy, se dochovaly na téměř svislých stěnách Dolomit a tvoří celé dráhy o délce několika set metrů.

„Jde o skutečné údolí dinosaurů, které se táhne na kilometry. Je to největší naleziště v Alpách a jedno z nejbohatších na světě,“ uvedl Dal Sasso.

Objev zaznamenali vědci v okresu Valdidentro mezi městy Livigno a Bormio, což je jedna z oblastí, kde se příští rok odehrají soutěže zimních olympijských her v Miláně a Cortině d'Ampezzo. Stopy se nacházejí v horském terénu na sedmi různých místech, která jsou od sebe celkově vzdálená asi pět kilometrů.

Náhodný objev

Fosilie objevil náhodou letos v září fotograf přírody Elio Della Ferrera. Všiml si něčeho, co připomínalo otisky dlouhé až čtyřicet centimetrů, a snímky pak předal paleontologovi Dal Sassovi.

Některé stopy naznačují, že se dinosauří stáda pohybovala synchronizovaně, jiné naopak poukazují na složitější chování, například shlukování do kruhových formací. Dinosauři se pohybovali podél břehů tehdejšího oceánu Tethys, přičemž krajina zde byla srovnatelná s dnešními tropickými pobřežními oblastmi.

Podle prvotních analýz by stopy mohly patřit prosauropodům, býložravým dinosaurům s dlouhým krkem a malou hlavou, kteří jsou považováni za předky velkých sauropodů, jako byl například brachiosaurus. Prosauropodi byli robustně stavění a měli ostré drápy na rukou i nohou. U některých druhů mohli dospělí jedinci dosahovat délky až deseti metrů.

Jde o první dinosauří stopy, které byly v Lombardii objeveny. Kostry několika exemplářů byly v minulosti nalezeny v nedalekém Švýcarsku a také v Německu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...