Evropští tuleni se řídí základním epidemiologickým pravidlem. Pomáhá jim to přežít

Tuleni obecní v Severním moři dodržují bezpečné rozestupy – podobně jako to museli za pandemie covidu-19 dělat lidé. S pomocí leteckých průzkumů to zjistili vědci mapující počty tuleňů kuželozubých a obecných. Studii, podle které mohou tito mořští savci takovým chováním reagovat na předchozí ničivé virové epidemie, zveřejnila britská Královská společnost.

„Porovnáním kolonií tuleňů obecných s koloniemi tuleňů kuželozubých jsme zjistili, že tuleni obecní si udržují větší vzdálenost od svých sousedů než tuleni kuželozubí,“ řekl listu The Guardian vedoucí studie Jeroen Hoekendijk z Nizozemského královského institutu pro výzkum moří (NIOZ).

Vědci zkoumali oblast u pobřeží nizozemského Waddenského moře. Ve zdejších přílivových mělčinách oba druhy ploutvonožců odpočívají, páří se a rodí potomky, socializují se a scházejí se ve velkém počtu. Zatímco až 6,5 tisíce tuleňů kuželozubých obsazuje vyvýšené písčiny, tuleni obecní – až osm tisíc jedinců – preferují písčiny, které odhalí až příliv.

Tyto velké kolonie se ale několikrát potýkaly s katastrofálními epidemiemi. V letech 1988 a 2002 se mezi tuleni šířil virus PDV (phocine distemper virus), který jejich populace snížil na polovinu. Při propuknutí epidemie v roce 1988 uhynulo v Británii a v Evropě kolem osmnácti tisíc tuleňů obecných. Tuleně kuželozubé ale nemoc tolik nezasáhla.

Zvířecí epidemiologové

„Ve skutečnosti se nakazilo i mnoho tuleňů kuželozubých, ale nebyli tolik nemocní jako tuleni obecní,“ upřesnil Hoekendijk. „To vlastně mohlo přispět k rozšíření viru. Byli přenašeči viru, ale stále se mohli volně pohybovat,“ dodal odborník s tím, že menší náchylnost tuleňů kuželozubých souvisí s jejich genetickými předpoklady.

Dodržování bezpečné vzdálenosti od ostatních, které vědci pozorovali při počítání tuleních populací a zaznamenali v nové studii, může přitom pramenit právě z připomínky minulých ohnisek nemoci. „Jiné studie ukázaly, že tuleni kuželozubí jsou odolnější vůči respiračním onemocněním než tuleni obecní,“ dodal Hoekendijk.

„Větší rozestupy mezi zvířaty, které jsme v naší studii pozorovali u tuleně obecného, mohou být odpovědí. Velmi podobnou naší reakci na pandemii covidu-19,“ domnívá se expert. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 5 hhodinami

Modernímu hmyzu nic nebrání vyrůst na úroveň pravěkých „obrů“, spočítali vědci

Doposud vědci předpokládali, že existenci obřího pravěkého hmyzu umožňovala vyšší koncentrace kyslíku v prvohorní atmosféře. Jenže nový výzkum to vyvrací – podobně velcí tvorové by dle něj bez problémů zvládli i moderní vzduch.
před 7 hhodinami

Na obloze letos neobvykle přibylo meteorů, upozornili američtí experti

Na obloze se letos podle údajů amerických astronomů objevilo výrazně více meteorů než v uplynulých letech. Přiznávají, že pro tento jev nemají vysvětlení, ale uklidňují, že nemusí jít o nic nebezpečného.
před 9 hhodinami

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
včera v 10:00

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026
Načítání...