Evropské stromy se pokoušejí drasticky adaptovat na teplejší svět, zabíjejí se tím

Kdysi majestátní dub v jednom z francouzských lesů je dnes prakticky mrtvý. Po opakovaných vlnách veder zastavil své životní funkce, aby šetřil vodu, a pomalu hyne. Jde o jeden z mnoha stromů v evropských lesích, které volí drastické a často smrtící metody přežití tváří v tvář zhoršujícím se vlnám veder a sucha souvisejících se změnou klimatu, napsala agentura AFP.

Zatímco Francie zažívá rekordní vlnu veder na začátku letní sezony, vědci varují, že mnoho evropských lesů už nese stopy několik let rostoucích teplot a intenzivního sucha. Stejně jako lidé, kteří se ochlazují pocením, reagují stromy na horko takzvanou transpirací. To znamená, že čerpají vodu z půdy a uvolňují ji ve formě páry přes drobné póry v listech. S rostoucími teplotami se ztráta vody z listů a půdy zrychluje, což stromy nutí k zoufalým opatřením, aby si uchovaly vlhkost.

Manuel Nicolas z francouzského Národního lesnického úřadu tento jev studuje v lesích po celé zemi už desítky let. „Všechny stromy trpí, ale jejich reakce na teplotní stres se liší v závislosti na druhu a lokalitě,“ uvedl Nicolas, který vede národní program monitorování lesních ekosystémů.

Dvě strategie – obě vedou k smrti

Některé stromy omezují ztrátu vody tím, že rychle uzavírají své průduchy – mikroskopické póry na listech nebo jehlicích, které regulují výměnu plynů a uvolňování vodní páry. Uzavření průduchů šetří vodu, ale zpomaluje až zastavuje fotosyntézu, tedy proces, který přeměňuje sluneční světlo, oxid uhličitý a vodu na cukry potřebné pro růst a přežití rostlin. Po čase tak může strom v podstatě vyhladovět.

Další strategií, kterou upřednostňují hlavně stromy s hlubokým kořenovým systémem, je čerpání vody z půdy a udržování průduchů otevřených co nejdéle, poznamenal Nicolas. „Rizikem je však tentokrát smrt z důvodu nedostatku vody,“ dodal ve Fontainebleau, což je rozsáhlý les asi šedesát kilometrů jižně od Paříže.

Podle Nicolase je strom sloupec vody, který dokáže absorbovat až 200 litrů tekutiny denně a přenáší vlhkost ze země do koruny. Tento systém ale může být přetížen horkem nebo suchem a zcela se zhroutit. „Do cév se místo vody dostávají vzduchové bubliny a brání cirkulaci mízy do konců větví. Tomu se říká plynová embolie,“ řekl. „A když embolie postihne příliš mnoho cév, celý strom uhyne na dehydrataci,“ dodal.

Stromy umírají častěji

Vědci tvrdí, že s rostoucí četností vln veder a sucha jsou stromy stále častěji vystavovány těmto extrémním podmínkám. Ve Francii, kde se nacházejí jedny z nejrozmanitějších lesů v Evropě, vládní statistiky ukazují, že úhyn stromů se za posledních deset let zdvojnásobil. Prognózy naznačují, že do roku 2050 by mohlo ubýt přibližně třicet procent druhů stromů.

Odborníci tvrdí, že lesy jsou nuceny rychle se přizpůsobovat klimatickým změnám, které se za normálních okolností odehrávají v průběhu tisíciletí. Od předindustriální éry se planeta Země oteplila přibližně o 1,4 stupně Celsia a podle vědců je současné klima pravděpodobně nejteplejší, jaké kdy za posledních 125 tisíc let Země zažila.

Dopad na stromy ve Fontainebleau je viditelný pouhým okem. Někteří obři tam shodili své větve a listy v marné snaze přežít. Mezi nimi je dub číslo 37, který stále stojí, ale bez větví a zbědovaný. Nicolas a jeho tým označují a pozorují stromy ve Fontainebleau už 34 let a vědí, že se blíží jeho konec. Zajímavé ale je, že jiné stromy v okolí zůstávají vysoké a zdravé z důvodů, které vědci stále zjišťují.

Intenzivní vlna veder v roce 2018 zničila ve Fontainebleau skupinu borovic, ale jiné jehličnany v lese prosperovaly z důvodů, které také vědci stále ještě dobře nechápou.

Přemýšlení o budoucnosti

„Některé druhy stromů, jako jsou například ty středomořské, mohou být vůči horku odolnější,“ podotkl Nicolas. „Jsou lépe přizpůsobeny suchým podmínkám, protože omezují ztrátu vody transpirací díky malým, kožovitým listům pokrytým chloupky nebo nepropustnou vrstvou, jako je tomu například u dubu cesmínovitého,“ řekl.

Podle Nicolase je pro ochranu lesů před nadcházejícím horkem klíčové pochopit, které druhy budou vhodné za sto let. „Proti vlnám veder toho moc udělat nemůžeme. Můžeme se ale pokusit pomoct lesům se přizpůsobit,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zpomalte vývoj AI, volají experti i majitelé firem. Není důvod, míní Trump a Čína

Zatímco většina velkých amerických firem, které se věnují umělým inteligencím (AI), začala volat po zpomalení kvůli rostoucím obavám z budoucího vývoje, americký prezident Donald Trump se více obává Číny, která se snaží dosáhnout pokroku v tomto oboru bez ohledu na možné následky.
před 3 hhodinami

AI mění včasné odhalování srdečních onemocnění

Umělá inteligence (AI) se stále výrazněji prosazuje v kardiologii a otevírá nové možnosti včasného odhalování kardiovaskulárních onemocnění. Algoritmy dokážou z elektrokardiogramu, rentgenového snímku hrudníku, mamografu nebo dokonce z obyčejné fotografie obličeje rozpoznat skryté známky onemocnění a odhadnout riziko, kterému může člověk v následujících letech čelit. Tyto poznatky zazněly na kongresu ESC 2026, celoevropském setkání Evropské kardiologické společnosti, které se konalo od 28. do 31. srpna v Mnichově.
před 6 hhodinami

Čtvrtina patnáctiletých v Česku nepochopí ani text návodů či smluv, říká expertka

Patnáctiletí čeští studenti měli ve výsledcích velké srovnávací studie výrazně horší výsledky než před třemi roky. V oblasti čtenářské gramotnosti jako by ztratili celý rok vzdělávání. Jak je to možné, co jsou příčiny a kudy z toho ven? V rozhovoru odpovídá expertka na vzdělávání Veronika Laufková.
před 6 hhodinami

Řepka nezvládá horko. Při 32 stupních má problém, popsali brněnští vědci

Vysoké teploty narušují přirozené dozrávání semen řepky. Semena vystavená horku totiž častěji praskají. Vědcům z výzkumného centra CEITEC Masarykovy univerzity v Brně se podařilo mechanismus lépe objasnit a tím otevřít možnosti, jak se pokusit tento problém řešit.
před 7 hhodinami

V jezeře Milada se objevil invazní rak červený. Poprvé v tuzemsku

V jezeře Milada nedaleko Ústí nad Labem se objevili invazní raci červení. Jde o první výskyt tohoto druhu v Česku, informoval Tomáš Görner z Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK). Tento druh je přenašečem račího moru. Přírodovědci chtějí udělat podrobnější průzkum, aby zjistili, jak velká populace raků červených v Miladě žije.
před 8 hhodinami

V Severní Dakotě vědci poprvé objevili sérii stop dospělého Tyrannosaura rexe

V americkém státě Severní Dakota vědci objevili první známou souvislou sérii stop dospělého Tyrannosaura rexe, jednoho z největších suchozemských predátorů, kteří kdy žili. Čtyři tříprsté otisky jsou staré zhruba 66,5 milionu let. O objevu informoval list The Guardian.
včera v 12:52

Šéf Anthropicu vyzval firmy, aby zpomalily vývoj AI. Apel podpořil i Musk

Generální ředitel americké společnosti Anthropic Dario Amodei vyzval firmy zabývající se umělou inteligencí (AI), aby zpomalily tempo, jakým rozšiřují schopnosti svých modelů. Nastínil přitom tříkrokový rámec, jehož cílem je regulovat rychlost vývoje a získat více času na řízení souvisejících rizik. Krok reaguje na rostoucí obavy ze zneužití umělé inteligence, informovala v sobotu v podvečer SELČ agentura Reuters.
včera v 00:26

Čeští vědci prozkoumali možnosti genetické úpravy lidských embryí

Odborný vědecký časopis Nature zveřejnil studii, na které se podíleli i čeští vědci. Přinesli v ní přelomové poznatky o možnostech opravy genetických chorob v raném embryonálním vývoji.
11. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.