Evropská kosmická agentura hledá prvního paraastronauta i další zájemce o cesty do kosmu

Evropská kosmická agentura (ESA) oznámila otevření výběrového řízení na nové astronauty. Poslední podobný konkurz se uskutečnil před 11 lety. Vzhledem k programům, do kterých je agentura zapojena, se zřejmě noví astronauti podívají na Měsíc a možná dokonce na Mars. Do řízení se mohou hlásit od konce března do konce května občané členských států ESA včetně Čechů.

„Jsme zapojeni do programu Artemis, díky kterému se lidé vrátí na Měsíc,“ uvedl britský astronaut Timothy Peake. Podle něj je také možné, že letos vybraní adepti zanechají první evropskou stopu na Měsíci nebo dokonce první lidskou na Marsu.

Podle generálního ředitele ESA Jana Wörnera výběr zaručí „přenos vědomostí mezi stávajícími astronauty a těmi novými“. ESA chce vybrat čtyři až šest lidí a dalších 20 zařadí do zálohy. V současnosti v agentuře působí sedm astronautů, z nichž šest bylo vybráno při posledním konkurzu v letech 2008/2009.

Kdo může být kandidátem

Většina dosavadních astronautů byli vojenští piloti. To by však podle agentury nemělo odradit další potenciální kandidáty. Kromě fyzické zdatnosti od nich ESA žádá také magisterské vzdělání v přírodních vědách, medicíně nebo matematice, výbornou znalost angličtiny a dalšího jazyka a velkou psychickou odolnost. Vedení agentury by také rádo vidělo mezi astronauty více žen. V současnosti má ESA jedinou kosmonautku – Italku Samanthu Cristoforettiovou.

Italka Samantha Cristoforettiová na ISS
Zdroj: ESA

Nově chce ESA umožnit službu také lidem, kteří mají postižení dolních končetin, mají výrazně odlišnou délku nohou či jsou malého vzrůstu. „Protože věříme, že průzkum vesmíru je věcí společného úsilí, musíme rozšířit okruh talentů, na které se můžeme spolehnout, abychom mohli v naší práci pokračovat. Jedním z účinných způsobů, jak toho dosáhnout, je zapojit více nadaných lidí různého pohlaví, věku a původu, ale také lidí se zvláštními potřebami, lidí žijících s tělesným postižením,“ uvedli zástupci ESA na setkání s novináři.

„Právě teď jsme v bodě nula. Pro osoby se zdravotním postižením jsou dveře zavřené. S tímto pilotním projektem máme ambici otevřít tyto dveře a udělat skok, z nuly na jedničku,“ prohlásil šéf ESA Jan Wörner. „Pro nás jsou zásadní dva aspekty: mise by měla být stejně bezpečná a stejně užitečná jako jakákoli jiná mise jakéhokoli jiného profesionálního astronauta,“ prohlásil. „Víme, že v tomto úsilí je mnoho neznámých. V tuto chvíli také nevíme, zda dokážeme najít odpovědi na všechny otázky. Chce to však odvahu začít, udělat první krok, a to dnes děláme,“ doplnila ESA na svých stránkách. 

Do obdobného řízení se v roce 2008 přihlásilo přes 10 tisíc uchazečů. Do druhého ze šesti kol řízení jich tehdy prošlo 818. Délku celého výběru letos ESA odhadla na 18 měsíců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...