Eliášův oheň by mohl pomoci léčit plísně na kůži, zjistili čeští vědci

Nahrávám video

Výbojům nízkoenergetického plazmatu se dřív říkalo oheň svatého Eliáše. Staří námořníci mu přisuzovali nadpřirozenou moc a považovali ho za boží znamení. Současní vědci jeho pomocí zkoušejí léčit, a to například plísně, které napadají lidskou pokožku.

Výboje nízkoteplotního plazmatu před bouřemi někdy srší na stožárech lodí nebo na křídlech letadel. Nebezpečné ale nejsou.

„Je to statická elektřina. Lidi se bojí, že to letadlo spadne, ale to jsou jevy zcela neškodné,“ ujistil Jaroslav Julák z Ústavu imunologie a mikrobiologie z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. 

Výzkum českých vědců naopak ukázal, že takzvaný oheň svatého Eliáše je možné využít pro léčbu, ničí totiž bakterie. Díky tomu se daný druh plazmatu běžně využívá třeba pro sterilizaci nástrojů. Ovšem působit může taky přímo na lidskou kůži a léčit některá plísňová onemocnění. 

  • Eliášův oheň, nebo také oheň svatého Eliáše, je akustický a optický jev vyvolaný vybitím statické elektřiny při silných bouřích (takzvaný hrotový výboj). Dochází k němu na vyvýšených místech, hrotech, vrcholcích stromů apod. Projevuje se modrým světélkováním objektu, kde dochází k vybití statické elektřiny. 
  •  Ačkoliv je tento jev sám neškodný, může připravit cestu úderu blesku. Vzniká tehdy, když bouřkový mrak vysává ze země elektricky nabité částice. Ty pak často stoupají vzhůru podél vysokých předmětů, například stromů nebo stěžňů lodí. Jestliže se tento elektrický tok setká s částicemi proudícími dolů z mraků, do země okamžitě uhodí blesk.
  • Zdroj: Wikipedie 

Experti se tyto výboje snaží „ochočit“. Postupně proto vyvinuli několik různých verzí generátorů nízkoteplotního plazmatu.

Zatím poslední prototyp testuje efekt při léčbě plísně nehtů, a to v rámci klinické studie podiatrického centra v Ostravě. „Jestliže jsme takovéto onichomikózy vystavili působení plazmatu, zjistili jsme, že asi po půl roce byl nehet v podstatě jako nový,“  poznamenal Julák. 

Léčba uspěje asi v polovině případů, což je podle vědců u tak odolné plísně úspěch. Cílem je zavést metodu do běžné praxe. K tomu je však podle jejích autorů stále poměrně daleko.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...