Dva druhy invazních termitů se zkřížily. Výsledkem je „superškůdce“

Dva druhy už tak nebezpečných invazních termitů se na Floridě dokázaly zkřížit. Výsledný hybrid má vlastnosti, které i jemu umožnují šíření – a to na místě, které má ideální podmínky pro to, aby se druh dostal i do jiných částí světa.

Florida se už roky potýká s řadou invazních druhů. Od krajt přes kapybary až po perutýny. Tvorové s největším potenciálem způsobit problémy ale vidět nejsou. Jsou drobní, ukrývají se v hnízdech pod zemí, a když už je člověk zahlédne, tak jejich nenápadná tělíčka příliš rozruchu nevzbudí – na rozdíl od třeba pětimetrové krajty. Jenže mohou způsobit mnohem větší škody než jakýkoliv plaz. Řeč je o termitech.

Na Floridě patří k těm nejhorším dva druhy, česká jména ovšem nemají: Coptotermes gestroi a Coptotermes formosanus. Pro jednoduchost použijme zkratky jejich jmen CG a CF. Oba druhy spojuje schopnost konzumovat obrovské množství dřeva, papíru a další hmoty. Ani ne tak proto, že by byly individuální exempláře tak bezedné, ale především kvůli rozměrům jejich podzemních kolonií.

Hlavním důvodem je, že kolonie, zejména CF, mohou být obrovské. Roku 2016 například prolétal nad New Orleansem roj těchto termitů tak velký, že ho zachytily i radary:

Pokud roj napadne nějaký dům, způsobí tam průměrně škody za deset tisíc dolarů (220 tisíc korun), někdy ale poškodí dřevostavby tolik, že musí být úplně stržené. Tito škůdci se stali takovou hrozbou, že proti nim vznikají speciální betonové bariéry.

A tyto dva druhy teď na Floridě zhybridizovaly – to znamená, že se začaly křížit, přičemž výsledkem je tvor, který se už sám začíná velmi agresivně šířit.

Modře jsou vyznačená odhalení hnízda hybridního druhu
Zdroj: Proceedings

„Nesmělé“ námluvy

Výzkum vedli experti z floridské univerzity. Ti si poprvé všimli, že mezi oběma druhy termitů probíhá něco jako flirtování. „Asi před deseti lety jsme poprvé pozorovali, že samci a samice obou druhů se vzájemně ovlivňují prostřednictvím mezidruhového namlouvacího chování,“ popisuje entomolog Thomas Chouvenc, který výzkum vedl. „To bylo neočekávané a vyvolalo to poplach ohledně možnosti vzniku hybridních populací v terénu.“

Oba druhy termitů tvoří mohutné kolonie, které po dosažení dospělosti mohou vyslat okřídlené jedince, aby si našli partnera a založili hnízda jako nová královna a král. V uplynulých deseti letech experti sledovali aktivitu termitů v místech, kde se oba druhy překrývají. První laboratorní studie sice ukázaly, že hybridní kolonie mohou vznikat, nebylo ale zatím jasné, jestli se jim to opravdu daří i v přírodě a jestli mohou produkovat plodné potomstvo.

„Bohužel kolonie termitů jsou ukryté a snažit se najít v terénu ty hybridní je jako hledat pověstnou jehlu v kupce sena,“ upozornil Chouvenc. „Aktivitu termitů jsme pečlivě sledovali více než deset let, abychom ověřili, jestli v některých čtvrtích postižených oběma druhy nezakládají hybridní kolonie.“ V laboratořích sice ke křížení došlo, ale výsledkem byli neplodní jedinci.

Jenže „příroda si cestu vždycky najde“. Kolem roku 2021 totiž začal Chouvenc se svým týmem sbírat ve Fort Lauderdale okřídlené termity, kteří neodpovídali tvarem ani formou žádnému z druhů. To už tušili, co se stalo, jistotu ale stále neměli.

Pak ale genetické testy potvrdily, že se opravdu jedná o hybridní termity, jejichž jedinci mají polovinu genů obou druhů. V uplynulých čtyřech letech vědci sbírali okřídlené hybridní termity během rojení, ale nebyli schopni určit přesné umístění kolonií, odkud různí okřídlení hybridní termiti pocházeli. To se změnilo loni v říjnu při rutinním průzkumu městského parku právě ve Fort Lauderdale, kde experti objevili strom napadený kolonií, která vykazovala znaky hybridních vojáků, jež dříve zkoumali v laboratoři.

„Díky desetileté práci v laboratoři jsme věděli, jak hybridní voják termitiště vypadá, a když jsme ho objevili v terénu, dokázali jsme ho okamžitě identifikovat,“ podotkl Chouvenc. „Vzhledem k jejich tajnůstkářskému chování se tam s největší pravděpodobností usídlil už více než pět let předtím, než jsme ho dokázali objevit. A s největší pravděpodobností je tam mnoho stovek dalších, a to po celé městské zástavbě jižní Floridy,“ domnívá se vědec.

Invaze hybridů

Vědci varují, že důsledky tohoto mezidruhového splynutí zřejmě nepocítí jenom okolí Fort Lauderdale či tato část Floridy. Právě Fort Lauderdale je totiž ideálním místem, odkud se může invazní druh dál šířit. Tento přístav praská ve švech jachtami, které se pak vydávají na plavbu do všech koutů světa. Chouvencův předchozí výzkum ukázal, že soukromé lodě jsou hlavní cestou pro šíření těchto druhů. „Zatím je to jen floridský příběh, ale pravděpodobně nezůstane jen tam. Dejte tomu čas,“ varoval vědec.

„To, že se zde na Floridě kříží dva nejničivější druhy termitů na světě, je opravdu velký problém. Zatím nevíme, jestli to v dlouhodobém horizontu nebude znamenat další velký ekonomický problém, který by se přidal k tomu, který už oba druhy způsobují teď,“ dodává Chouvenc. Chce ale na tento nový hybridní druh zaměřit svou pozornost, aby zjistili jeho silné i slabé stránky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 8 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 10 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 13 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...