Dávní domorodí obyvatelé Amazonie dokázali v deštném pralese žít po tisíce let bez toho, aby vyhubili byť jen jediný rostlinný druh nebo nějak významněji proměnili jejich skladbu.
Vyplývá to z nové vědecké studie, jejíž autoři zkoumali vývoj tří lokalit v Peru po dobu 5 tisíc let. Díky analýze mikroskopických fosilních zbytků semen v půdě došli k závěru, že někdejší obyvatelé Amazonie se dokázali přizpůsobit prostředí a nevyvíjeli žádnou aktivitu, aby to bylo naopak.
Studie skupiny biologů zveřejněná v odborném žurnálu Proceedings of the National Academy of Sciences (PNAS) poskytuje důkazy o tom, že někteří z dávných obyvatel Amazonie žili v pralese udržitelně a nijak do něj nezasahovali. Jiné výzkumy ale v minulosti ukázaly, že část domorodé populace naopak prostředí kolem sebe intenzivně přetvářela. Podle nich například některé druhy stromů, které nyní v Amazonii dominují, vysázeli v prehistorii lidé.
Ať už to bylo jakkoliv, život domorodců v pralese nebyl pro tento ekosystém zátěží, která by ho dokázala vážněji poškodit.
Pět tisíc let stability
Podrobný průzkum půdy na třech místech na severovýchodě Peru podle vědců ukazuje, že tamní obyvatelé žili v symbióze s prostředím, protože skladba rostlin se tam během staletí nijak neměnila. Vedoucí výzkumu Dolores Pipernová uvedla, že se její tým záměrně zaměřil na lokality vzdálené od břehů řek, kde byla kvůli úrodné půdě činnost dávných obyvatel intenzivnější.
„Nechceme tvrdit, že stálé osídlení Amazonie nemělo v některých regionech na krajinu žádný vliv. Naše studie ale přináší více důkazů o tom, že velké změny, které byly dílem domorodých obyvatel, se odehrávaly zejména v úrodných oblastech u řek a využití okolního pralesa bylo naopak udržitelné a nezpůsobilo po tisíce let žádný zaznamenatelný úbytek druhů,“ řekla Pipernová.
Vědci v této studii nijak nezkoumali vliv na populace zvířat, věnovali se pouze rostlinám.
