Lidé intenzivně cestovali přes Lamanšský průliv už v době bronzové. Vyplývá to ze studie, na které spolupracovali i vědci z Česka. Analýza DNA téměř osmi set pravěkých lidí ukázala, že příchozí na jih Británie mezi lety 1300 až 800 před naším letopočtem tvořili zhruba polovinu genetického původu pozdějších populací. Studii vydal odborný časopis Nature.
Střední až pozdní doba bronzová byla podle vědců období, kdy se usedlé zemědělské komunity rozšířily po jižní Británii a rozvíjely tam rozsáhlé obchodní stezky, které umožnily převážení rud pro výrobu bronzu. Rozšíření bronzových artefaktů a surovin také svědčí o obchodních sítích propojujících rozsáhlé části Evropy.
„Dlouho jsme se domnívali, že dálková mobilita byla omezená jen na malé procento populace, jako byli obchodníci nebo malé skupiny válečníků. Tato nová genetická data ale ukazují, že se této mobility účastnilo značné množství lidí z celého spektra společnosti,“ vysvětluje archeolog Ian Armit z Univerzity v Yorku.
Propojený svět starověku
Nově příchozí se intenzivně mísili s obyvateli jižní Británie hlavně v letech 1000 až 875 před Kristem. Kombinace genetických a archeologických dat pak naznačila, že se genetická struktura měnila spíše v důsledku trvalých kontaktů mezi územím dnešní Británie a pevninskou Evropou než násilné invaze nebo jedné velké migrace. Šlo o obchodní cesty, smíšená manželství nebo pohyby rodinných skupin.
Podle vědců byli migranti s největší pravděpodobností z komunit žijících na území dnešní Francie či přilehlých částí Evropy. Petr Velemínský z Národního muzea sdělil, že díky studii byla provedena i genetická charakteristika stovky jedinců z českého území datovaných od neolitu až po dobu laténskou.
Jedni z nejstarších cizinců v Británii byli nalezeni v Kentu. To naznačuje, že právě jihovýchod ostrova mohl být „vstupní branou“. Výzkum tak odpovídá výsledkům předchozích analýz z některých lokalit, například Cliffs End Farm, odkud pocházejí ostatky lidí, kteří strávili dětství na kontinentu.
Studie podle AV také posílila předpoklad, že se keltské jazyky v Británii vyskytly už v pozdní době bronzové a svědčí proti hypotéze masové migrace a šíření těchto jazyků do Británie až v době železné.
Lidé se učili pít mléko
Vědce překvapilo i zjištění, že u lidí na území Británie v době bronzové výrazně vzrostla schopnost trávit mléčné výrobky, a to na rozdíl od kontinentálních populací. Podle týmu tak na ostrovech lidé mléčné výrobky využívali odlišným způsobem – z ekonomických nebo kulturních důvodů.
Potvrzení, že doba bronzová byla doba četných a trvalých kontaktů mezi komunitami má dopad i pro středoevropský archeologický výzkum. Michal Ernée z Archeologického ústavu AV upozornil, že účast na studii umožnila začlenit analýzy vzorků z českého území do celoevropského kontextu, což může mít přínos i pro další výzkumy.
Studii vedli vědci z Univerzity v Yorku, ve Vídni a Harvard Medical School. Spolupracovala zhruba desítka vědců a vědkyň z Česka.
