Dlouhotrvající ztrátu čichu při covidu mohou způsobovat poničené nosní buňky

Miliony lidí, kteří po nákaze koronavirem ztratili čich, mohou mít dlouhotrvající a neobvyklou imunitní reakci, která jim ničí buňky v nose. Vyplývá to ze studie vědců ze Severní Karolíny.

Od té doby, co si lékaři všimli, že mnoho pacientů s covidem-19 přestalo na delší dobu cítit nejrůznější pachy, nebylo jasné, zda virus poškozuje smyslové buňky v nose, oblasti mozku, které zpracovávají čichové informace, nebo obojí.

Lékaři analyzovali nosní tkáň pacientů s covidem-19 a zjistili, že lidé, kteří měli dlouhodobé problémy s čichem, měli uvnitř jemné nosní sliznice imunitní buňky vyvolávající zánět. Ty také nejspíš likvidovaly důležité smyslové buňky, uvedl neurovědec Bradley Goldstein z Dukeovy univerzity v Severní Karolíně. Neobvyklá imunitní reakce byla pozorována pouze u pacientů, u nichž ztráta čichu přetrvávala několik měsíců.

Vědci zkoumali tkáň z nosní sliznice 24 pacientů s covidem-19, včetně devíti, kteří ztratili čich na dobu nejméně čtyř měsíců. Díky nim zjistili, že takzvané T-buňky „infiltrovaly“ nosní sliznici, kde se nacházejí nervové buňky čichu. Neobvyklá imunitní reakce byla pozorována i přesto, že u pacientů už vir nebyl zjistitelný, což naznačuje, že přetrvává i po odeznění infekce.

Když se vědci zaměřili na počet smyslových buněk, které se podílejí na čichu, zjistili, že ti, kteří trpěli dlouhodobou ztrátou čichu, jich měli výrazně méně. Pravděpodobně proto, že jemná nosní sliznice byla poškozena zánětem vyvolaným T-buňkami. Podobná nevyzpytatelná imunitní reakce by mohla vysvětlovat i další příznaky takzvaného dlouhého covidu, uvedl Goldstein.

O čich přišly miliony lidí

Nejméně pět procent lidí, kteří během koronavirové infekce ztratí čich, tento smysl rychle nebo plně neobnoví, což celosvětově představuje asi 15 milionů lidí, uvedli už letos vědci v časopise BMJ. „V současné době nemáme k dispozici žádnou specifickou účinnou léčbu,“ řekl Goldstein. „Abychom mohli vyvinout terapii, musíme pochopit problém: co je poškozeno a kde,“ dodal.

Podle autorů studie by jejich zjištění mohla připravit půdu pro nové způsoby léčby ztráty čichu po covidu. Jednou z možností je blokovat imunitní buňky způsobující zánět lokálně v nosní sliznici, což je část těla, která je snadno dosažitelná pomocí krémů a sprejů. „Tato zjištění nás povzbuzují a doufáme, že objevíme nové způsoby léčby,“ řekl Goldstein.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 20 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...