Diagnóza ADHD u dospělých zvyšuje riziko demence, zjistili vědci

Lidé, u nichž lékaři až v dospělosti odhalili poruchu pozornosti s hyperaktivitou (ADHD), můžou v pozdějším věku výrazně častěji trpět demencí. Vyplývá to ze studie, v níž odborníci zkoumali skupinu více než 100 tisíc pacientů s ADHD a zjistili, že riziko demence je u nich až třikrát vyšší než u běžné populace.

Vědci zatím nedokážou určit, jestli existuje mezi zahájením léčby ADHD v dospělosti a častějším rozvojem demence příčinná souvislost. Podle nich je ale možné, že porucha pozornosti snižuje schopnost mozku reagovat na procesy, které se v něm odehrávají v pozdějším věku, včetně neurodegenerativních změn, jež způsobují demenci.

  • Jedná se o neurovývojové onemocnění způsobující obtíže se soustředěním, přizpůsobením aktivity a zvýšenou impulzivitou.

Problém spočívá v tom, že nemají zatím jednoznačná data o tom, jestli riziko demence snižuje medikace u poruchy ADHD a jestli se vyšší výskyt demence může týkat i lidí, kterým byla diagnostikována porucha pozornosti už jako dětem.

Izraelská studie

Autory studie zveřejněné v odborném časopisu Jama Network Open jsou izraelští lékaři, kteří od roku 2003 zkoumali zdravotní stav skoro 110 tisíc pacientů, kteří neměli ADHD ani demenci. Do roku 2020 se diagnóza ADHD objevila u 730 z nich a z těchto 730 se pak 96, tedy třináct procent, začalo potýkat také s demencí. U těch, kteří ADHD netrpěli, byla diagnóza demence méně častá – objevila se u sedmi procent lidí.

„Hlavní je, že lidé s ADHD by neměli panikařit. Tuto souvislost je teprve potřeba potvrdit, a pokud se to stane, zjistit, zda riziko (demence) snižuje užívání léků na ADHD,“ komentoval novou studii Chris Hollis z univerzity v Nottinghamu, který se na výzkumu nepodílel. Podle něj je také možné, že ve hře jsou i další faktory, které zatím vědci nezohlednili.

I to je ale velmi důležitý pokrok – už jen statistická souvislost naznačuje, že vědci zatím něco přehlíželi a že mohou tuto zatím neznámou oblast lépe prozkoumat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...