Čína má v úmyslu rozšířit svou vesmírnou stanici, zpřístupní ji prý i jiným zemím

Čína se chystá v příštích letech rozšířit svou vesmírnou stanici ze tří modulů na šest a je připravena ji otevřít i pro zahraniční astronauty. Podle agentury Reuters to uvedla Čínská akademie vesmírných technologií.

Čínská orbitální stanice Tchien-kung byla dobudována koncem loňského roku. Původně Peking odhadoval její životnost na deset let, Čínská akademie vesmírných technologií ale na probíhajícím Mezinárodním astronautickém kongresu v ázerbájdžánské metropoli Baku uvedla, že stanice by měla zůstat v provozu více než patnáct let.

Po rozšíření na šest modulů by měla čínská stanice dosáhnout hmotnosti 180 tun, čímž stále zdaleka nebude dosahovat hmotnosti Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), která se pohybuje kolem 450 tun. Zatímco na čínské stanici dosud pobývali maximálně tři astronauti, ISS jich může hostit až sedm.

Mezinárodní vesmírná stanice je ale na oběžné dráze kolem Země více než dvacet let a očekává se, že po roce 2030 její provoz skončí. Čínská státní média loni uvedla, že se na ni již obrátilo „několik zemí“, které by na čínskou stanici chtěly vyslat své kosmonauty.

USA nechtěly Čínu na ISS

Vlastní vesmírnou stanici začala Čína stavět poté, co nebyla přijata do projektu Mezinárodní vesmírné stanice, především kvůli nesouhlasu Spojených států, kterým vadí, že čínský vesmírný program řídí vojenské křídlo komunistické strany.

Další ránu čínským snahám o vesmírnou diplomacii podle agentury Reuters zasadila letos Evropská kosmická agentura (ESA), když uvedla, že z rozpočtových i politických důvodů nemá zájem podílet se na činnosti čínské vesmírné stanice.

„Zříci se spolupráce s Čínou na pilotovaných misích je krátkozraké. Konfrontace vyvolaná táborem v čele se Spojenými státy vede k novým vesmírným závodům,“ napsal v reakci na rozhodnutí ESA čínský list Global Times.

Vybudovat vlastní kosmickou stanici plánuje také Rusko. Podle tamní vesmírné agentury Roskosmos by první modul měl vzniknout do konce roku 2027.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...