Čína chce vyslat na Mars lidskou posádku. Cílem je vlastní trvale obydlená stanice

Čína plánuje vyslat už brzy svou první pilotovanou misi k Marsu. Poté by měli čínští astronauti létat na rudou planetu pravidelně, informovala agentura Reuters. Číňané podle ní chtějí na Marsu provozovat trvale obydlenou základnu.

Čína v květnu úspěšně vypustila na povrch Marsu své robotické vozítko Ču-žung. Stala se tak teprve druhou zemí po Spojených státech, které se podařilo na povrch Marsu dopravit a vysadit funkční aparát.

Čína plracuje s plánem, který se skládá ze tří kroků - ještě před zahájením pilotovaných misí pošle Čína na Mars roboty, jejichž úkolem bude prostudovat místa, kde by mohla být postavena základna. Aby mohli na Marsu žít lidé, bude ovšem zapotřebí naučit se využívat zdroje planety, tedy například získávat podpovrchovou vodu, generovat kyslík a vyrábět elektřinu, píše agentura Reuters. První testy by měly začít už roku 2033.

Také americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) vyvíjí technologii, která by mu v průběhu let 2030 až 2040 umožnila dostat lidskou posádku na Mars a zpět.

Čína má v kosmu úspěch

Kromě průzkumu Marsu se Čína v příštích letech zaměří na Měsíc, na jehož jižním pólu rovněž hodlá zřídit svou základnu. Kolem roku 2030 chystá Peking robotické mise k asteroidům a k planetě Jupiter.

Minulý týden Čína úspěšně dopravila tříčlennou posádku na svou nově budovanou vesmírnou stanici. Šlo o start prvního čínského pilotovaného kosmického plavidla za posledních téměř pět let. Posádka stráví na stanici tři měsíce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...