Chile zažívá megasucho. Nedostatek vody je nejhorší za tisíc let

I když o suchu v Česku hovoříme v posledních letech stále častěji, na světě se najdou oblasti, kde je mnohem intenzivnější. Například střední Chile, oblast, kde žije podobné množství lidí jako v celé České republice. V této části Jižní Ameriky sice nejsou dlouhá suchá období ničím neobvyklým, to současné je ale i na tamní poměry naprosto mimořádné. Natolik, že nese označení megasucho.

Trvá už desátým rokem. Řeky a studně jsou často úplně vyschlé. Asi milion a půl lidí je odkázáno na zásobování pouze ve formě cisteren. Zvířata, ať už domácí nebo divoká, hynou kvůli nedostatku vody. A zemědělci svádějí boj s místními obyvateli kvůli zavlažování úrody.

Za celou dobu moderních meteorologických pozorování v Chile (tedy zhruba přes sto let) netrvalo žádné sucho tak dlouho. A z paleoklimatologických studií vyplývá, že podobně extrémní bylo v této části Jižní Ameriky naposledy před více než tisíci lety. V tomto kontextu se už pojem megasucho nejeví jen jako mediálně vděčná zkratka.

Stav vegetace během loňského léta (září až listopad 2019) ukazuje výrazně horší stav (hnědá barva) v centrální a severní oblasti ve srovnání s průměrem za dekádu 2000–⁠2010:

Sucho v Chille
Zdroj: NASA


Během posledních deseti let spadlo každý rok ve středním Chile jen 20 až 45 procent obvyklého množství srážek. To se týká i širšího okolí hlavního města Santiaga; vodní zdroje v okolí jsou naplněny sotva na 40 procent. Velkou měrou se na tom podílí i pokles sněhových srážek v zimním období – voda z tajícího sněhu je totiž důležitá pro doplnění zásob. Pokles hladiny v přehradě El Yeso, jednom z hlavních zdrojů pro metropoli Santiago, je dobře vidět ze satelitů:

Sucho v přehradě El Yeso
Zdroj: NASA

Jedním z nejvýraznějších projevů megasucha ve středním Chile je vyschnutí jezera Laguna de Aculeo asi 50 kilometrů jihozápadně od Santiaga, proslulého neobyčejně bohatou biodiverzitou. V loňském roce z něj zbyla jen větší louže, i když na vyschnutí se částečně podílelo i nadměrné využívání vody místními obyvateli.

Dlouhotrvající sucho má několik příčin. Částečně souvisí s přirozeným kolísáním klimatu v této části světa, především s cirkulací nad jihovýchodní oblastí Pacifiku, kdy se střídají sušší a vlhčí období, přičemž slábnou západní větry přinášející rozhodující podíl vláhy do této části Chile. Ale zhruba za třetinu může podle klimatologických studií změna klimatu vyvolaná činností člověka.

Jak funguje země bez vody

Chile se snaží s dlouhodobým nedostatkem vody vyrovnat dopravou z míst, kde je jí dostatek. V úvahu připadají tři varianty. Jednak tisíce kilometrů dlouhá potrubí, která by do středních oblastí přivedla vodu z jižních částí země, kde je srážek dost. Jde ale o finančně mimořádně náročné projekty v ceně minimálně desítek miliard dolarů a současně není jisté, že vody pro transport bude dlouhodobě dostatek.

Další variantou je odsolování mořské vody, které ale zase naráží na vysokou cenu. Zatím tedy převažuje varianta dalšího hloubení vrtů, případně čerpání z vrtů do přivaděčů vody.

Vyhlídky do budoucna nejsou příliš optimistické, i když se blíží tamní zima, která obvykle přináší výraznější podíl srážek. V nejbližších dvou týdnech modely žádné vydatnější srážky nečekají.

Ale pozitivní nejsou ani dlouhodobé prognózy pro příští dekády. Častější a výraznější sucha budou totiž podle současných projekcí klimatu trápit ekonomicky nejvýznamnější část Chile stále častěji.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 25 mminutami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 2 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026

Lidské ruce vznikly u našich prapředků, kteří chodili po kloubech

Vědci popsali nové poznatky o tom, jak vznikla lidská ruka. Podle nich se prapředkové člověka pohybovali podobně jako moderní gorily, opírali se při chůzi o klouby předních končetin.
22. 5. 2026
Načítání...