Čeští vědci pracují na ozařování vstoje, může ulevit pacientům

Vědci chtějí vyvinout přístroj, který by umožnil ozařování pacientů s rakovinou ve vzpřímené poloze. Oproti současné metodě, při níž pacient leží, by se podle nich mohl ušetřit prostor i peníze. Informovala o tom Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská (FJFI) Českého vysokého učení technického v Praze (ČVUT), která se do mezinárodního projektu čtrnácti vědeckých pracovišť a průmyslových firem financovaného EU zapojila.

Běžně při takzvané radiační terapii pacient leží, zatímco paprsek je vedený kolem jeho těla, což umožňuje nasměrování na cíl v těle z jakékoliv úhlu. Podle odborníků ale 80 procent pacientů s rakovinou na světě žije v zemích, které mají přístup jen k pěti procentům kapacity těchto velkých přístrojů v ceně desítek milionů korun.

„Vzpřímená poloha pacienta může pomoci překlenout tuto mezeru a zpřístupnit moderní onkologickou péči více pacientům po celém světě. Navíc by léčba ve vzpřímené poloze mohla zlepšit pohodlí a poskytnout anatomické a fyziologické výhody, jako je omezení pohybu těla při dýchání,“ vysvětlila vedoucí výzkumné skupiny fakulty Petra Trnková.

Fakulta se v projektu zaměřuje na vývoj metod pro kontrolu přesnosti léčby, ověření správné polohy a vytvoření klinických doporučení pro zajištění kvality terapie. To vše po schválení přístroje pro provoz umožní vytvořit klinické doporučené postupy, kterými se budou lékaři při léčbě moci řídit.

Projekt UPLIFT je financovaný čtyřmi miliony eur (zhruba sto milionů korun) z evropského programu Skłodowska-Curie Actions (MSCA) Doctoral Networks a 600 tisíci eury (asi 15 miliony korun) prostřednictvím Švýcarského státního sekretariátu pro vzdělávání, výzkum a inovace (SERI). Zapojena jsou do něj pracoviště z Německa, Velké Británie, Francie, Polska, Švédska, Slovinska či Švýcarska.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...