Čeští vědci popsali dva nové druhy žab. Miniaturní afroskokani jsou kriticky ohrožení

Dva nové druhy žab popsal tým vědců v čele s Václavem Gvoždíkem z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR. Miniaturní žabky z rodu afroskokanů našli v horských mlžných lesích na pomezí Kamerunu a Nigérie. O objevu, na kterém se kromě Čechů podíleli vědci ze Švýcarska, Spojených států a Kamerunu, informovala Akademie věd.

Kamerunské hory jsou domovem mnoha endemických, tedy jinde se nevyskytujících druhů. Vědci na žabky, které mají velikost do dvou centimetrů a žijí v oblastech okolo 2000 metrů nad mořem, narazili při terénním výzkumu.

„Miniaturní velikost nově popsaných žab a malý areál jejich výskytu v odlehlých afrických horách byly hlavními příčinami, proč zůstaly žáby tak dlouho přehlížené. Rovněž najít je v jejich biotopu, husté nízké vegetaci kolem horských potoků, nebylo vůbec jednoduché,“ popsal Gvoždík.

Dospělý afroskokan tajemný
Zdroj: Ústav biologie obratlovců AV ČR

Vědci žabkám navrhli latinský název Phrynobatrachus arcanus – v češtině afroskokan tajemný. Druhý objevený druh afroskokana se jmenuje Phrynobatrachus mbabo – afroskokan Mbabo, neboť pochází z hory Tchabal Mbabo. Výzkumníkům se ho podařilo popsat díky muzejnímu materiálu ze sbírek přírodovědeckého muzea v Bonnu.

„Význam muzejních sbírek jakožto Noemovy archy biodiverzity roste především v podobných případech, kdy druh uložený v muzejní sbírce z dřívějších terénních výzkumů může být v přírodě již vyhynulý či na pokraji vyhynutí a muzejní exempláře pak zůstávají jedinými doklady jeho existence,“ uvedl Gvoždík.

Ohrožení nemocí i nedostatkem vody

Oba druhy žabek patří podle odborníků mezi kriticky ohrožené. Nebezpečí pro ně představuje například houbové onemocnění kůže – chytridiomykóza, které bylo v Kamerunských horách zjištěno v posledních letech. Problém je i úbytek vody v přírodě.

Článek o objevu publikoval odborný časopis PeerJ — the Journal of Life and Environmental Sciences.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...